minmin1Časopis 100+1ZZ přinesl v článku “Záhada pohyblivého světla” z New Scientist (Londýn) zajímavou hypotézu, podle které zvláštní pohyblivá světla, známá v Austrálii jako min-min vznikají odrazem v atmosféře. 

 

 

Světla min-min (1) byla dlouho záhadou jak pro veřejnost, tak pro vědce. Vysvětlení nabídl až etolog Jack Pettigrew (2) z Queenslandské univerzity v Brisbane poté, když se se světlem min-min sám setkal v západním Queenslandu. Při noční cestě jejich vůz provázelo světlo. Vědci neztratili hlavu a dohodli se, že pomocí kompasu změří svou trasu a pokusí se tajemství úkazu rozluštit.

Výsledek měření byl překvapující. Ačkoli se zdálo, že je světlo jen asi sto metrů za nimi, museli ujet pět kilometrů, než zjistili alespoň jednostupňovou odchylku ve směru záření. Světlo bylo tedy ve skutečnosti mnohem dále, než se zdálo. Údaje z kompasu přesně odkazovaly na malou obec Windorah, kde podle výpovědi svědků v noci projížděla kolona nákladních automobilů. Jejich reflektory musely být namířeny směrem ke skupině vědců. Háček byl v tom, že Windorah leží tři sta kilometrů daleko, takže kamiony by vzhledem k zakřivení zemského povrchu nemohly být vidět. Navíc mezi oběma místy leží asi sto metrů vysoké vrcholy.

Pettigrew se rozhodl vše ověřit. Jedné noci odjel k vyschlému řečišti vzdálenému asi deset kilometrů od jeho kolegů. I když mezi tímto místem a tábořištěm byla hora, zajel až na dno řečiště, aby měl jistotu, že nemůže být na dohled. Vůz nasměroval čelem k tábořišti a rozsvítil naplno reflektory. Pak zatelefonoval kolegům a zeptal se jich, co vidí. Odpověděli, že vidí dokonalé světlo min-min, které se objevovalo a mizelo podle toho, jak Pettigrew rozsvěcoval a zhasínal reflektory. Pečlivě naplánovaný pokus dopadl na výbornou.

Pro pochopení výsledku pokusu je třeba vědět, jaké toho dne panovalo počasí. Předchozí den byl velmi horký, ale v noci bylo jasno, takže půda začala velmi rychle ztrácet teplo. Právě za takových podmínek dochází ke vzniku přeludu známého jako fáta morgána (jméno mu dala Morgana, čarodějnice z legend o králi Artušovi). Co je podstatou tohoto jevu? Studený vzduch má vyšší index lomu než teplý. Znamená to, že se v něm snižuje rychlost světla, které jím prochází, a světlo se v něm více láme. Když se studený vzduch dostane nad zemský povrch a vrstva teplého vzduchu zůstává nad ním, světlo z pozemského zdroje zůstane uvězněno ve spodní vrstvě studeného vzduchu. A tak díky lomu mohou být světelné zdroje pozorovány i na velké vzdálenosti bez ohledu na překážky. Pozorovateli se zdá, jako by světlo přicházelo z mnohem vyšší polohy. Studený vzduch funguje jako čočka a chová se jako obrovské optické vlákno. Dokonale vede světlo na vzdálenost několika stovek kilometrů, jenže dráhu paprsků přitom zakřiví.

Jack Pettigrew chtěl mít úplnou jistotu, že postupoval správně. Ve volném čase ve výzkumu pokračoval. Zjistil, že světlo min-min je obvykle vidět v zimě, kdy dochází k teplotní inverzi. Je zajímavé, že nikoho předtím toto vysvětlení nenapadlo. Možná je to tím, že světlo min-min bývá na rozdíl od jiných denních jevů, jako je například fáta morgána, pozorováno výhradně v noci. Není proto snadné jeho nereálnost odhalit.

V noci jsou s odhadováním vzdáleností velké problémy. Schopnosti určit vzdálenost závisí na mnoha referenčních bodech, které však v noci chybí. Proto jsou sklony přičítat zářivějším objektům mnohem bližší polohu, než mají ve skutečnosti.

I když hypotéza může objasnit část světelných jevů, může být velmi vítaná pro ty, kteří by chtěli opět veškerá UFO svést na tyto jevy. Ale i další vědci při prozkoumání Pettigrewovy hypotézy upozorňují na fakt, že ani lom světla ve studeném vzduchu nemusí být univerzálním vysvětlením všech světelných jevů, které lze v atmosféře pozorovat. Některé úkazy jsou totiž vidět z různých míst zemského povrchu, což Pettigrewova teorie nedokáže objasnit.

Z časopisu ZAZ č. 1/2004

Odkazy

(1) Min Min light. Wikipedia. Internet: https://en.wikipedia.org/wiki/Min_Min_light#Geophysical_lights

(2) Jack Pettigrew, http://www.uq.edu.au/nuq/jack/jack.html

(3) Pettigrew, J.D.: The Min Min light and the Fata Morgana. An optical account of a mysterious Australian phenomenon. Clinical and Experimental Optometry 86.2 March 2003, 109–120. Internet: http://www.uq.edu.au/nuq/jack/MinMinCEO.pdf

***
Líbil se vám článek a celý web?

Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 033