Kypr – země bohyně Afrodité, místo, kde vystoupila z vln, země vína a antických památek. To jsou nejčastěji používaná hesla z nabídek cestovních kanceláří.

Co však skutečné záhady? To musí právě zajímat českého badatele, pokud sem zavítá, stejně jako my, v rámci dovolené.

Ano, ke Kypru se vztahuje jedna záhada, přímo se dotýkající našeho Ludvíka Součka.

 

Při jeho dovolené na Kypru v roce 1977, (kterou si musel vybojovat prý až u ministra obrany), vyzval Souček manželku k nepochopitelné vycházce do ulic Limassolu. Píše se o tom v knize „Po stopách bludiček“ (předmluva František Novotný: Tlustý muž, který se smál. AF167 Brno, 1992).

Podivná dovolená, kterou Souček prožil v horkém subtropickém vedru (my jsme si užili i 45 st. C. ve stínu) hlavně na hotelovém pokoji, byla přerušena neméně podivnou vycházkou do poledního žáru.

Zcela s jistotou vedl manželku na místo, kde měla vidět „hrob antického krále“. Dorazili k jakémusi vchodu do podzemí, opatřenému anglicky psanou tabulkou, snad jako hrobka krále Amatha. Jméno krále paní Součková odvodila podle prospektu, neboť hotel se jmenoval podobně.

Protože Souček by nemohl ze zdravotních důvodů do podzemí sestoupit a poté vystoupat vzhůru, vyzval manželku, aby tam šla sama. Ta však byla vyděšená a dále nešla. Souček na její dotazy odpovídal pouze smíchem.

Obr. 1

Městské království Amathus trvalo od antických dob až do prvních křižáckých válek, když ho dobyl a zničil anglický král Richard Lví srdce roku 1191. Pozůstatky města – rozsáhlý archeologický areál - se nachází asi 12 km východně od centra Limassolu. (obr. 4) Město dnes vede v podstatě až k tomuto areálu, neboť podél pobřeží vede hlavní silnice, kterou lemují hotely a obchody pro turisty. V neděli je vstup zdarma. Návštěvník dojde na jakési fórum, kde jsou vztyčeny sloupy a podle informační tabule jasně poznává lázně, chrámy a další stavby. Především upoutá pahorek, tyčící se nad rozvalinami. Jeho návštěvy ani v největším vedru nebudete litovat. Teprve zde člověk pochopí pravý význam termínu genia loci – místa, které nebylo pro stavbu chrámu Afrodity vybráno náhodou.

František Novotný píše, že sem Souček nemohl dorazit. Je otázkou, kam sahalo město v roce 1977. Jisté je, že právě hotel Amathus (jeden z nejluxusnějších) je v přímém sousedství rozvalin, a od místních průvodců jsme se dozvěděli, že při stavbě bylo zakonzervováno mnoho památek, a že zřejmě dojde k jejich opětovnému odkrytí. Problém je v tom, že tento hotel je nový, ne starší než 10 – 15 let. Je možné, že na jeho místě stál jiný, stejného jména?

Ovšem i tak se zde nemohl Souček s manželkou procházet ulicemi. Kromě pobřežních hotelů a restaurací zde žádné nejsou.  

 

Obr. 2 Hrad krále Richarda Lví srdce přímo v centru.

Co vlastně bylo cílem vycházky? Limassolské oblastní muzeum má skutečně hned u vchodu kamenný dvoudílný sarkofág krále Amatha, který se na první pohled podobá sarkofágům egyptských faraónů. (obr. 3) Je tedy možné, že do postavení nové budovy muzea za městskými zahradami byly nálezy umístěny na různých místech.   

 

Obr. 3

Záhadu Součkova pátrání po hrobce krále Amathua jsme tedy neodhalili. Přesto Kypr nabízí řadu dalších pozoruhodných památek. Je to třeba templářský hrad západně od Limassolu. Kypr patřil templářům, když jej dostali od Richarda Lví srdce. Ale po několika vzpourách se ostrova templáři vzdali a dali jej zpět Richardovi. Vrátili se sem až před pádem křižáckých království na Blízkém východě, zejména Acconu roku 1291. Templáři pod vedením Thibauda Gaudina založili svůj nový hlavní stan právě v Limassolu. Ostrov jako svůj nový hlavní bod zvolili i johanité a němečtí rytíři. Kyperský král, jež se snažil upevnit svou moc, zavedl daň za každého řádového rytíře, ale papež daň zakázal a tak alespoň řádům zakázal kupovat bez svého souhlasu zdejší majetky. Jacques de Molay, poslední templářský velmistr, se stal velmistrem v roce 1293 právě na tomto ostrově. Roku 1517 templářský archiv na Kypru zničil císař Otoman.

 

Obr. 4

---

Ufology byste však na Kypru sháněli marně. Nepodařilo se nám je najít, pouze UFO – půjčovnu DVD.

Přesto jsme všude rozdávali letáky KPUFO. Průvodce v muzeích a infocentrech to potěšilo – nejsou zvyklí, že jim turisté také něco dávají. Jednoho pracovníka infocentra v Larnace zajímaly agrosymboly a potěšilo ho, že jsou i u nás. Doufáme, že se naše letáky k někomu časem dostanou a navážeme užitečnou spolupráci.  

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 793