V posledních několika letech se objevil nový prvek ve zpravodajství o zemětřesení. Komentátoři a reportéři hovoří o tzv. Zemských světlech.

 

 

Má jít o zvláštní světelné fenomény, ať už na obloze nebo na zemi, které jsou nějak spuštěny stejnými silami, které způsobují zemětřesení.

Příběhy o nich se rychle rozšířily do všech koutů internetu, do naučných i populárních článků a literatury. 

Objevují se na webech, zaměřených na vědu i záhadologii, a velmi zaujaly zájemce o různá tajemství Země.

Prvním charakteristickým znakem těchto zemských světel (EQL) je, že jejich popis se velmi liší.

Někdy jsou to svítící skvrny na obloze jako polární záře, někdy jsou to světlé jiskry, záblesky na nebo pod úrovní terénu, jindy je připojeno foto normálního blesku v blízkosti lokality, kde k zemětřesení došlo.

K dispozici jsou také časové rozdíly. Někdy se uvádí, že EQL se objevují před zemětřesením jako varování, jindy že k nim dochází v průběhu nebo po zemětřesení.

Zprávy o zemských světlech jsou tedy zcela nesourodé o místě, době trvání, velikosti, tvaru, barvy, chování, času a dalších údajů.

To naznačuje jen jedno – zřejmě nejde o jeden a tentýž jev.

I když došlo k výraznému nárůstu pozorování EQL v posledních letech, jsou známy již dlouhou dobu. Už v roce 1913, Věstník Americké Seismologické společnosti (Bulletin of the Seismological Society of America) zveřejnil průzkum těchto zpráv v tehdejší dosavadní literatuře. Začal tím, že kritizoval kvalitu zpráv: (1)

„Popisům chybí přesnost, ale mnohé z nich obsahují fantastické detaily. Časové intervaly mezi zemětřesením a světelnými jevy jsou velmi variabilní - několik sekund, minut nebo dokonce hodiny před nebo po zemětřesení. Jevy jsou hlášeny bez rozdílu z lokalit epicentrální oblasti nebo z lokalit velmi vzdálených, a častěji pocházejí z atmosféry, než ze země.“

Tyto zprávy zahrnovaly dva základní typy: záblesky a padající světelné body.

V roce 1913 vstoupila do povědomí veřejnosti moderní verze EQL, což vedlo spíše k verzi, že je to spíš kulturní jev než fyzický fenomén. Tento výklad podporuje skutečnost, že největší sbírka informací o zemětřesení pochází z Číny, a nikde není o světelných jevech vůbec zmínka.

A z nejspolehlivějších zpráv o záblescích během zemětřesení se podařilo zjistit, že tyto jevy odpovídaly právě probíhajícím bouřkám.

Tehdejší zkoumání došlo k závěru, že:

- v současné fázi analýzy zpráv není vědecké ani racionální potvrdit nebo vyvrátit existenci světelných jevů v rámci zemětřesení;
- ale řada argumentů vede spíše k negativnímu závěru.

Tak EQL od té doby přebývají v jakési vědecké "šedé zóně".

O EQL bylo od té doby napsáno ohromující množství literatury. I vědecké časopisy přinesly různá vysvětlení, jak k takovým jevům může dojít.

Ale když literaturu prozkoumáme blíže, zjistíme, že v nich není téměř žádná shoda. Navrhované mechanismy pro EQL jsou bizarní, ne-li hypotetické a fantastické, a ani jeden z nich nebyl nikdy přesvědčivě pozorován.

Je otázka, zda tito dychtiví badatelé znají Hymanův kategorický imperativ: "Nesnažte se něco vysvětlit, dokud si nejste jisti, že tam je něco, co lze vysvětlit." (2)

Jeden takový příklad pochází z roku 1973, kdy byl článek "Zemětřesná světla: průzkum pozorování a prezentovaná teorie" zveřejněn ve Věstníku Americké Seismologické společnosti. (3) Diskuse se zaměřila na zemětřesný roj v Matsushiro (Japonsko) v roce 1966. Místní zubař udělal sérii fotografií krátce před půlnocí, a na nich se ukázala celá osvětlená obloha. Snímky šly po sobě v intervalu asi 20 sekund, od jasné oblohy, pak k šedé a zpět k normálu.

Autor článku jev vysvětlil jako vzduchové oscilace ultrakrátkých období a generace velkého rozdílu potenciálů v skalních křemenných ložiscích, které vytvořily piezoelektrický efekt.

Piezoelektrický efekt (4) je jev, při kterém fyzický tlak na určité krystaly může produkovat napětí. Je často připomínán v článcích o EQL, stejně jako v článcích o různých jiných podivných světlech po celém světě (např. Hessdalen, světla min-min a Marfa). Ale ani takové napětí, ani oscilace vzduchu nevyvolá zářící oblohu, takže toto vysvětlení je v nejlepším případě neúplné.

Tři vědci z US Geological Survey publikovali v časopise Nature v roce 1983 článek o tom, že by teplo a elektrický náboj mohl snadno vzniknout při zemětřesení a dospěli k závěru, že "EQL mohou být generovány a lze je očekávat alespoň při některých zemětřeseních." (5)

Jenže jejich hypotéza je o tom, že by mohlo dojít k lehkému jiskření a ke koronovému výboji. Není slučitelná s jevy jako svítícím nebem nebo mnoha světlům a velkému záření.

Navíc není dosud doložená v praxi přímým pozorováním při zemětřesení. Toto vysvětlení je ale nejblíže k hlavnímu proudu myšlenek o EQL.

Zemská světla se objevila ve zprávách v roce 2008, kdy se rozzářila obloha nad Čínou ve dne. Zářící duhové barvy se objevily na obloze třicet minut před 8 stupňovým zemětřesením v Čchuan, které zabilo 69.000 lidí. Lidé zasílali svá videa na YouTube, a tato událost se pevně propojila v povědomí veřejnosti s myšlenkou, že zemská světla přichází před velkým zemětřesením.

Obr. 1, 2 EQL v Číně a v Chile 

Tento jev však byl meteorology označen za duhové mraky, způsobené odrazem světla od vodních kapiček nebo ledových krystalů v oblaku. Mnohé fotografie tohoto jevu lze nalézt na Google nebo YouTube po zadání hesla "duha v oblacích" („rainbow in clouds"), (6) a je zřejmé, že tento jev se vyskytuje velmi často i bez zemětřesení. Jev se tedy vyskytl v Sichuan jen náhodou ve stejný den před velkým zemětřesením, a mezi oběma jevy není příčinná souvislost.

V druhé části roku 2013 došlo k řadě velkých zemětřesení, jako například v Pákistánu o síle 7,7 a na Filipínách o síle 7,1. Žádné světelné jevy se přitom nevyskytly.

Na počátku roku 2014 byl publikován článek v Seismology Research Letters (7) ve kterém se výskyt zemětřesných světel spojil se zlomy v podloží. Autor tvrdil, že podél zlomových struktur v podloží se hromadí náboje, ionizují molekuly vzduchu a vedou ke generaci zářivých, a dalších jevů.

Pod vlivem napětí může vzduch skutečně emitovat světlo, stejně jako plyn uvnitř zářivkové trubice. Tato situace může nastat v přírodě: např. při známém tzv. Eliášově ohni. (8) Ten se vyskytuje příležitostně jako slabě modrá nebo fialová záře kolem stěžňů na lodích při bouřce. Špičaté hroty lodních stěžňů jsou ideální geometrií pro Eliášův oheň, ale situace je zcela nevhodná pro výskyt na půdě nebo skále v terénu. V případě zemětřesení se stěží generuje dostatečný elektrický potenciál pro Eliášův oheň, protože ten se téměř jistě rozptýlí po celé zemi (vždyť země je již uzemněna) mnohem rychleji, než by to mohlo vybudovat dostatečný potenciál pro vznik nějakého světelného jevu jako v koruně stromu nebo na lodním stožáru. Je třeba poznamenat, že v celé naší historii byl Eliášův oheň mnohokrát pozorován, a to vždy vysoko na špičatých předmětech, ale nikdy na rovném povrchu.

Další výzkum v této oblasti provedli Troy Shinbrot a další vědci. (9) Mícháním granulovaného materiálu v kontejneru se mu podařilo vytvořit elektrické napětí, bez ohledu na to, z jakého typu materiálu se zrna skládala. (Proud byl téměř nula, ale napětí 400 voltů.) Tento jev se nazývá triboelektrický efekt (10), při kterém elektrický náboj vzniká třením v materiálu. Příbuzný jev je triboluminiscence (11), kdy materiál vydává drobné záblesky světla. Jev není zcela prozkoumán, ale oba jsou reprodukovatelné.

Další podobné účinky jsou často navrhovány jako mechanismus pro EQL. Při fractoluminescenci vznikají malá blikající světla, pokud prasklá materiál.

Piezoelektrické jevy a piezoluminescence se objeví, když jsou některé materiály mechanicky namáhané, ale ne zlomené. Tyto luminiscenční účinky se však často předkládají v médiích. Pokud nějaký článek na webu říká, že zemská světla při zemětřesení jsou už nyní vysvětlena, je pravděpodobné, že bude citovat některého z těchto autorů z roku 2014; a článek téměř jistě bere za samozřejmé, že tato světla skutečně existují.

Situace je nyní taková, že není jednotný názor na to, jak zemská – zemětřesná - světla vypadají – jestli jako blesky, nebo jako pády meteorů, nebo jako skvrny světla na obloze, nebo jejich víření na zemi, nebo jako velké zářící oblasti na obloze. Přesto všichni uvádí totožné základní vysvětlení takových jevů: elektrické napětí v zemi, které vzniká různými mechanismy, z nichž některé jsou skutečné a některé pouze teoretické.

Závěr je jasný – zemská – zemětřesná - světla nejsou neznámým jevem. Byly hlášeny už dávno, ale jejich příčina, nebo příčiny, nejsou potvrzeny.

Vztah mezi světly a zemětřesením, pokud existuje, dosud nebyl v praxi ověřen. Pokud jde o světelné jevy při zemětřesení, je možné, že jde o různé příčiny jejich vzniku, a nelze vyloučit ani omyly a podvody.

Odkazy

(1) De Ballore, M. "The So-Called Luminous Phenomena of Earthquakes, and the Present State of the Problem." Bulletin of the Seismological Society of America. 1 Dec. 1913, Volume 3, Number 4: 187-190. Internet: https://books.google.cz/
(2) Ray Hyman. Wikipedia. Internet: https://en.wikipedia.org/wiki/Ray_Hyman
(3) "Earthquake Lights: A Review of Observations and Present Theories". Bulletin of the Seismological Society of America, 1973.
(4) Piezoelektrický jev. Wikipedia. Internet: https://cs.wikipedia.org/wiki/Piezoelektrick%C3%BD_jev
(5) Lockner, D., Johnston, M., Byerlee, J.: "A mechanism to explain the generation of earthquake lights." Nature. 3 Mar. 1983, Volume 302, Number 5903: 28-33.
(6) Rainbow in clouds. Google. Internet: https://www.google.cz/search?q=rainbow+in+clouds&tbm=isch&gws_rd=cr&ei=UtvyV_vGJqaTgAaeuLPoCg  
(7) "Prevalence of Earthquake Lights Associated with Rift Environments".  Seismological Research Letters. 2014.
(8) Eliášův oheň. Wikipedia. Internet: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eli%C3%A1%C5%A1%C5%AFv_ohe%C5%88
(9) Leeman, J., Scuderi, M., Marone, C., Shinbrot, T.: "On the Origin and Evolution of Electrical Signals During Frictional Stick-Slip in Sheared Granular Material." Journal of Geophysical Research: Solid Earth. 1 Apr. 2014, Volume 199, Number 5.
(10) Triboelektrický efekt. Wikipedia. Internet: https://cs.wikipedia.org/wiki/Triboelektrick%C3%BD_jev
(11)  Triboluminiscence. Wikipedia. Internet: https://cs.wikipedia.org/wiki/Triboluminiscence


***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 965