V odtajněných vojenských archivech výzkumníci našli stopy takzvaného "rosswellského incidentu". Při zkoumání více než 200 primárních zdrojů se ukázalo, co vlastně armáda skrývala.


Podivné fragmenty

14. června 1947 farmář William Brazel na svém poli pod Roswellem narazil na podivné trosky.

 

Vyzvednout je se vydal až 4. července 1947, když řekl o podivném nálezu šerifovi George Wilcoxovi, který kontaktoval roswellskou leteckou základnu.

7. července 1947 k farmáři domů došlo patnáct vojáků, pod velením majora Jesse A. Marcelem, který vzal s sebou kousky podivného objektu.

Novináři následující den roztroubili do světa, že pod Roswellem spadl "létající talíř".

Ufologové s pěnou u úst od těch dob stále tvrdí, že vojáci skrývají před veřejností fragmenty cizí kosmické lodi.

Zdá se, že se mýlí. Vojenské velení amerického letectva, které se snažilo snížit napětí ve veřejnosti, tvrdilo, že farmář našel kusy meteorologického balónu.

Major Marcel lže, když říká, že viděl "talíř"…

Ukořistilo letectvo „talíř“?

"Vojenské letectvo zajalo "létající talíř" na ranči poblíž Roswellu. Podrobné informace o létajícím disku nejsou známy,“ - s takovým titulkem vyšly noviny Roswell Daily Record 8. července 1947.

"Výzvědná služba 509 bombardovací skupiny roswellské letecké základny oznámila dnes v poledne, že základna zachytila „létající talíř", oznamovalo se v článku. „Podle informací, vydaných tímto oddělením, vedeným zpravodajským důstojníkem majorem Jesse Marcelem, byl disk vyzvednut na ranči poblíž Roswellu, poté, co jistý farmář oznámil tento nález šerifovi..."

Odhalit, co se skutečně našlo na ranči, se podařilo téměř náhodou.

Z archivních dokumentů, ke kterým nedávno získali přístup badatelé, vyplývá: tehdy v Novém Mexiku se vojáci zabývali tajným projektem, kódově nazvaným "Mogul", za kterým se skrýval zdánlivě neškodný program university v New Yorku.

Aby byly slyšet výbuchy bomb

V roce 1945 geofyzik William M. Ewing (1906-1974) se zabýval vývojem přístroje, který určuje místa podvodních explozí.
Když skončila druhá světová válka, navrhl náčelníkovi amerického letectva generálu Carl Spaatzovi použít podobnou techniku ve vzduchu.

Podle mínění Ewinga, při umístění sledovacích přístrojů ve vrstvě mezi troposférou a stratosférou, bude možné zachytit zvuk rakety a vypočítat místo jejího startu. Vysoce citlivé mikrofony mohou zachycovat i zvuk výbuchu atomové bomby kdekoliv na světě. Praktického naplnění této myšlenky se ujal meteorolog Charles Moore - hlavní inženýr projektu.

Navrhl použít dlouhé svazky běžných meteorologických balónů, spojených pevnější nylonovou šňůrou. Na ně zavěsit potřebné vybavení. První "platformy" se táhly na stovky metrů po nebi.

4., 5. a 7. června 1947 byly vypuštěny nad Alamogordo tři svazky. Dostaly čísla 4, 5 a 6. Dva se pak našly, ale jeden se ztratil. Zmizel z obrazovky radaru asi 23 mil od Brazelova ranče.

Proč zpravodajský důstojník major Jesse Marcel nepoznal v nálezu tyto sledovací "platformy"? To je jednoduché. Projekt byl přísně tajný. Byl o něm informován pouze omezený počet vysokých vojenských činitelů.

Situace byla ještě umocněna skutečností, že v roce 1947 si ještě nikdo nedovedl představit, jak by měly "létající talíře" vypadat.

A major neúmyslně vyhrkl o nálezu, že jde o rozbitý "létající disk", a generál Ramey na speciální tiskové konferenci zase blábolil o meteorologickém balónu.

Později generál udělal z Marcela obětního beránka, neboť musel strpět notný výsměch v tisku, kvůli fantaziím svého podřízeného.

Majorovy výmysly

Skutečné ponížení zastihlo majora Marcela i třicet let poté, když se ufologové celého světa rozhodli prozkoumat "Roswellský incident". Řekl jim, že "talíř" byl skutečný, že jeho kusy nebylo možné spálit ani ohnout. Vymyslel si bajku o "samotvářecím kovu" a další malebné podrobnosti.

Později jeho fantazie, které ufologové rychle rozšířili, začali opakovat i další "svědci". Odtajněné dokumenty říkají: do rukou vojáků se nedostala v žádném případě havarovaná mimozemská loď.

V tajné zprávě náčelníka Materiálně-technického řízení vojenského letectva generálporučíka Nathana Tuayninga náčelníkovi štábu letectva ze dne 23. září 1947, týkající se pozorování UFO, se sděluje:

  • "Tento jev je něco reálného, nejde o iluzi ani výmysl… Neexistují žádné fyzické důkazy v podobě trosek havarovaných objektů, které by sloužily jako nezvratný důkaz o jejich existenci..."

8. listopadu 1948 o "létajících talířích", informoval velení velitel technického řízení plukovník Howard McCoy:

  • "... je zřejmé, že byly pozorovány některé typy létajících objektů, ale jejich přesnou povahu nelze určit, dokud nebudou podány fyzické důkazy, například, trosky po havárii…"

Mezi nedávno odtajněnými dokumenty je jedna velice zajímavá zpráva – Analýza mimořádných událostí týkajících se UFO ve Spojených státech z 10. prosince 1948. Ta přičítá UFO Sovětského svazu:

  • "Možná, že Sovětský svaz používá létající objekty pro fotografický průzkum a mapování některých oblastí Spojených států.
  • Je možné, že lety sovětských létajících objektů nad Spojenými státy jsou určeny pouze k posouzení obranyschopnosti USA, zjistit cizí letadla.
  • Tyto údaje mohou mít zásadní význam pro SSSR, pokud by plánoval provést masivní útok za účasti všech strategických bombardérů..."

Zajímavé je, že ve stejné době v Sovětském svazu panoval úplně stejný názor. Věřilo se, že UFO přichází ze Spojených států...

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 1085