Málokterá osobnost v dějinách vědy se stala tak významnou figurou v oblasti mytologie, než srbsko-americký elektrotechnik Nikola Tesla (*10.7.1856, Smiljan, Rakouské císařství, dnes Chorvatsko, +7.1.1943, New York, USA). 

 

 

 

 

Byl bezpochyby opravdovým gigantem v historii vývoje elektrotechniky. Podal přibližně 300 patentů, ale mnoho z toho, co zůstalo v jeho laboratoři, nebylo nikdy patentováno.

Stejně pozoruhodná byla jeho osobnost: Tesla byl jedinečnou kombinací geniality a výstřednosti. Měl mimořádnou paměť a řadu bizarních zvyků. V závěru života sestupoval strmě do duševní choroby.

Tesla se stal jednou z klíčových kultovních postav dneška. Zejména zastánci konspiračních teorií se zmocnili jeho jména a výkladů jeho činnosti. Kolují pozoruhodné popisy jeho života a jednotlivých příhod. Přisuzují se mu fantastické vynálezy, které však byly tajnými službami utajeny a zničeny. Prý objevil volnou energii, ale vláda a průmysl vše potlačil.

Jak to bylo doopravdy?

Při popisu jeho života se musíme nejprve vypořádat s oblíbenými mylnými představami.

Tesla nevynalezl střídavý proud. Ten byl vynalezen o čtvrt století dříve, než se narodil. Zatímco Tesla jako mladý muž pracuje jako telefonní technik, po celé Evropě se budují AC transformátory a experimentální rozvodné sítě posílají střídavý proud na velké vzdálenosti.

Tesla přemýšlel především o rotačním magnetickém poli. Tento jeho objev umožnil vynález střídavého indukčního motoru. Ten byl sice vynalezen ještě před jeho narozením, ale žádný nebyl nikdy postaven. Tesla postavil funkční prototyp, ale jen dva roky po dalším vynálezci, Galileo Ferraris, který také nezávisle na něm experimentoval s rotačním magnetickým polem a postavil vlastní funkční prototyp.

Tesla se oprávněně obával, že jeho profese telefonního technika zbrzdí jeho úsilí jako vynálezce, a tak se přestěhoval do Spojených států v roce 1884. Tím začala jeho skvěle nešťastná a krátkodobá kariéra v laboratoři Thomase Edisona.

Magnát George Westinghouse, který pochopil potenciál střídavého proudu a indukčních motorů, vděčně koupil některé z Teslových patentů. Poplatky za využívání patentů Westinghousem naplnily Teslovu peněženku. Při řešení řady veřejných projektů spolupracoval s různými celebritami, například v roce 1893 při osvětlení světové výstavy na střídavý proud, a následně při vytvoření elektrárny na Niagaře. Tesla si vytvořil vlastní laboratoř a vytvořil nejzajímavější vynálezy.

Rentgen

Tesla ve skutečnosti náhodně vytvořil první rentgenovou fotografii v roce 1895, i když nechtěně, při fotografování svého přítele Marka Twaina s rannou formou zářivky, Gesslerovou trubicí. Tesla nevěděl, že trubice vydává rentgenové záření.

Než to mohl dále prozkoumat, jeho laboratoř vyhořela a ztratil všechny výsledky. Téměř ve stejnou dobu Wilhelm Röntgen oznámil svůj objev paprsků X. Později Tesla experimentoval s daleko silnějšími trubicemi a vytvořil silnější paprsky X.

Rádio

Obecně platí, že Teslu porazil Guglielmo Marconi při demonstraci funkční bezdrátové komunikace. Marconi dostal Nobelovu cenu. Tesla nakonec po Marconiho smrti vyhrál všechny patentové spory.

Tesla se stal slavným demonstrací rádiem řízené lodi v roce 1896, ale v letech 1895 a 1896 mnoho vynálezců na celém světě provedlo nejrůznější podobné demonstrace v Rusku, Indii, Spojených státech a Evropě. Teslovy příspěvky k vynálezu rádia byly stejně dobré jako kohokoliv jiného.

Obr. 2. Noviny informují o tom, že Tesla přijal signály z Marsu 

Opravdu seděl Tesla uprostřed místnosti naplněné blesky?

Tesla strávil dva roky v Colorado Springs, kde mu El Paso Electric Company dalo zdarma proud. Tam postavil největší cívku na světě, přístroj nejvíce spojovaný s jeho jménem.

Tesla pózoval pro slavné reklamní fotografie, kde sám sedí v křesle své laboratoře a píše si poznámky, zatímco všude kolem něj šlehají blesky z jeho obří cívky. Tento obrázek byl, bohužel, dvojitá expozice.

Teslova cívka v Colorado Springs zvětšila napětí procesem, který dnes nazýváme rezonanční vzrůst, a který byl plně pochopen až v roce 1970.

Způsobil Tesla bezdrátově rozzáření žárovek na 26 mil daleko?

Zda se tento pokus někdy stal nebo ne, není jasné. Nikdo nikdy nebyl schopen to opakovat, i přes mnohé pokusy. Tesla dělal některé z výpočtů, a existují fotografie z experimentů ve velmi malém měřítku v jeho laboratoři.

Vzdálenost 26 mil by odpovídala rezonanci pro zvýšení efektu. Určil, že rezonanční kmitočet zemského elektromagnetického pole je asi 8 Hz.

Tato frekvence byla nově objevená o 50 let později, když fyzik Winfried Schumann hledal způsob, jak komunikovat s ponorkami. V roce 1990 byla Schumannova dutina přejmenována na Schumann-Teslovu dutinu.

Vytvořil Tesla kulový blesk?

Mnoho zdrojů uvádí, že Tesla běžně vytvářel kulový blesk v Colorado Springs, včetně podrobných informací o takových pokusech. Ve skutečnosti se Tesla nikdy o kulovém blesku nezmínil ani písemně, ani v rozhovoru.

Měl Tesla plán pro bezdrátový přenos energie po celém světě?

Byl to jeho konečný plán, ale nejdál, kam se dostal, byla částečná výstavba jeho slavné věže v Wardenclyffe, která byla určena pro bezdrátovou komunikaci přes Atlantik.

Jeho celosvětový bezdrátový napájecí systém měl teoreticky využívat Schumann-Teslovy rezonance a přes zemskou ionosféru za pomocí jednoduché ruční cívky by měl každý obdržet elektrickou energii zdarma kdekoliv a všude na světě.

Teslova myšlenka byla originální, ale tím to také skončilo. Dluhy mu znemožnily další výstavbu a věž byla demontována ještě než došlo k jejímu použití.

Všechny druhy konspiračních teorií stále opakují, že výzkumné zařízení HAARP na Aljašce je prý tajně rozpracované zařízení, nebo superzbraň; pocházející z této Teslovy technologie.

Nyní je již povaha ionosféry mnohem lépe prozkoumána, a fyzici nyní ví, že Teslova koncepce je nepoužitelná.

Vynalezl Tesla smrtící paprsek?

Investice do nových projektů Tesla zastavil s příchodem Velké hospodářské krize v roce 1930.

V posledním desetiletí svého života byl Tesla v podstatě bez peněz a bydlel v newyorském hotelu, a zřejmě trpěl tím, co bychom dnes pravděpodobně nazvali jako obsedantně kompulzivní porucha.

Právě během tohoto období - a ne dříve během jeho produktivního laboratorního období - otevřeně mluvil o tom, že objevil a vyzkoušel smrtící paprsky. Jenže žádný z jeho laboratorních asistentů nepotvrdil, že by se podobné práce prováděly.

Zda to byla jen hra s cílem přilákat nové investory nebo jen důsledek jeho zhoršujícího se psychického stavu – to už pravděpodobně nikdy nezjistíme.

Zabavila vláda všechny jeho poznámky po jeho smrti?

Ano, Tesla zemřel v lednu 1943, během nejtemnějších hodin druhé světové války. Americká vláda nebyla ochotna přimhouřit oko k jakémukoli ohrožení národní bezpečnosti. O dva roky dříve, byly téměř všichni američtí Japonci uvězněni ve snaze zabránit špionáži. Takže to není nijak neobvyklé opatření, po jeho tvrzeních o smrtících paprscích, zabavit majetek v podstatě cizince, i když Tesla byl americký občan.

V jeho hotelovém pokoji zabavili všechny jeho dokumenty, ale nebylo jich mnoho, protože Teslovým zvykem po celý jeho život bylo si nápady a plány nosit v hlavě.

Proto trvalo pouhé tři dny, aby expert národního obranného výzkumného výboru, Dr. John G. Trump, vydal následující zprávu:

„(Teslovy) myšlenky a snažení během nejméně posledních 15 let bylo převážně spekulativní, filozofické, a mělo poněkud propagační charakter, často zabývající se výrobou a bezdrátovým přenosem energie, ale nezahrnuje nic nové, perspektivní, co by vedlo k novým metodám a fungujícím výsledkům.“

Je třeba ocenit osobnost, nikoli mýtus

Každá rozumná učebnice a kniha o historii elektrotechniky správně přiznává Teslovy zásluhy. Bohužel, Teslovo jméno je dnes zneužito kdejakými nýmandy v podstatě každé konspirační teorii.


***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 671