Tento tajemný autor vyvolává stále nové otázky

 

Charles Fort byl autor, jehož jméno se stalo synonymem pro zájem o vše tajemné a podivné, pro věci a jevy, které nejsou vysvětleny vědou.

Jeho knihy na počátku 20. století nebyly prvními na takové téma, ale byly pravděpodobně nejvlivnější.

Ale sám Charles Fort byl záhadou. Byl pravým věřícím ve věci a jevy, o kterých psal, nebo to byl chytrý satirik, nebo mu všichni skočili na jeho grandiózní vtip?

Charles Fort se narodil v Albany ve státě New York v roce 1874.  Žil poměrně všedním životem až do roku 1916, kdy mu dědictví od strýce poskytlo možnost věnovat se plně psaní a studiu podivných zpráv.

Fort je známý hlavně pro své čtyři knihy:

  • The Book of the Damned (1919), Nová Země (1923), Lo! (1931), a Wild Talents (1932).

 

Jejich hodnocení nebylo vždy jednoznačné – někomu připadají úžasné, dalším směšné, jiným cynické, některým nesmyslné.

Fort v knihách spojuje zprávy o podivných jevech se svým bizarním filozofickým pohledem na vesmír, ve kterém jsou všechny věci propojeny, jako kdyby byly všechny součástí všudypřítomného inteligentního organismu.

Fortův život naznačuje, že pravděpodobně nebyl psychicky normální, což se projevovalo mnoha příznaky.

Na obrovské množství času se nořil do četby ve veřejných knihovnách. Jeho jedinou známou formou zábavy a odpočinku bylo trávit hodiny hrou své vlastní vynalezené hry s názvem Super dáma, s tisícem kamenů na obrovské desce.

Fort nebyl družný, byl samotář, pracoval v úplné izolaci, a ze svého domu vycházel jen velmi zřídka. Nikdy se nesnažil o veřejnou publicitu nebo slávu.

Do Fortova života zasáhli další dva spisovatelé - Theodore Dreiser, který mu pomohl vydat jeho knihy a také publikoval některé z jeho povídek ve svém vlastním časopise; a jistý Tiffany Thayer, jehož obdiv k Fortovi přerostl v posedlost.

Thayer založil Fortovu společnost (Fortean Society) v roce 1931, rok před Fortovou smrtí, navzdory jeho zákazu. T. Dreiser byl jejím prvním prezidentem a editor jeho časopisu (Fortean Times). Fortean Society vzkvétala ještě dlouho po Fortově smrti.

Ačkoli Dreiser a Thayer byli jeho jedinými přáteli, jejich přátelství nebylo právě nezištné. I když oba byli jeho skutečnými obdivovateli, přesto měli hmotné výhody z jeho práce.

Thayer soustředil ve Fortově společnosti galerii zajímavých osobností (Frank Lloyd Wright, Buckminster Fuller, Ivan T. Sanderson a spisovatelé jako Booth Tarkington, Ben Hecht, Alexander Woollcott, Dorothy Parker, H.L. Mencken, aj.) Co přilákalo tak různorodou společnost k samotářskému autoru, jehož knihy byly maximálně literární kuriozity?

Kde bylo tajemství atraktivity této společnosti? Ačkoli Thayer ji představoval jako vážnou záležitost, byla skutečně tak chápána nebo ji lidé považovali za recesi?

Po Fortově smrti Thayer převzal vedení společnosti i časopisu, do kterého přispíval až na výjimky on sám, a postupně jej přeměnil ve svůj vlastní politický pamflet, zejména během druhé světové války.

Ať byla Thayerova motivace jakákoli, s Fortovou neměla nic společného. 

Fortův zájem o podivné jevy byla něco jako osobní posedlost. Byl známý pro svůj svérázný smysl pro humor. Tropil si ale žerty pouze z vědy a vědců počátku 20. století. Možná, že by mu po roce 1945 zmrzl úsměv na rtech.


Čtěte více: Charles Fort. Wikipedia. Internet: https://en.wikipedia.org/wiki/Charles_Fort

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 844