Fenomén dítěte, odchovaného zvířaty, jako byl románový Mauglí, považujeme za možný v exotických zemích, ale ne v západní a střední Evropě, kde civilizace vymýtila husté lesy a vyhubila většinu divokých zvířat.

Přesto se zde takový příběh nalezence udál – šlo o tajemného Kašpara Hausera. Byl to potomek nějakého šlechtice či monarchy? Kdo ho zabil? Přinášíme překvapivé odhalení…  

 

 

 

Jak se to všechno událo? Na svatodušní pondělí 26. května 1828 viděli dva obuvníci, jak se  kolébá přes náměstí v Norimberku 16-letý chlapec v selském oděvu.

Dělníci si mysleli, že ten chlapec chytil „vlka“ a rozhodli se mu pomoci dostat se domů, ale na otázku, kde žije, odpověděl nějaké nesmysly: "Chci být kavaléristou, jako můj otec."

Mladý muž byl převezen na policejní stanici.

V chlapcově tašce našli dopis, adresovaný rotmistru 4 eskadrony 6 pluku (Chevaulegers) Friedricha von Wessenig, kapesník s iniciály K. H. a několik listů papíru s textem katolických modliteb.

Tento fakt je důležitý pro nalezení rodičů, nebo alespoň, pro určení rodiště nalezence.

Ve většině německých států převládala luteránská církev. Výjimkou bylo Bavorsko.

Na otázku, jak se jmenuje, mladý muž neodpověděl. Tak mu dali do rukou pero a on na kus papíru napsal: Kaspar Hauser.

Kromě znalostí několika modliteb, uměl počítat peníze a sotva psát. Zásoba slov tohoto výrostka byla poměrně omezená.

V jednom z dopisů nalezených u něj neznámý autor napsal, že jemu, chudému selskému čeledínu, toto dítě kdosi položil před dveře v říjnu 1812.

Nikdy by se nerozloučil s chlapcem, ale ten se chce stát kavaleristou, a proto ho posílá k jednomu z důstojníků pluku, umístěného ve městě. Jenže v té době údajný otec dítěte, pokud jím měl být velitel pluku, byl už mrtvý.

Obr.2 Místo vraždy Kašpara Hausera v Ansbachu

V jiném dopise, psaném s hrubými chybami, - zdánlivě od matky nalezence – se psalo, že se narodil 30.dubna 1812 (v originále s chybou v měsíci: 30 Aperil místo April 1812).

Někteří badatelé následně podle rozboru písma určili, že oba dopisy napsala stejná osoba.

Kašpara Hausera zavřeli do norimberské pevnosti, kde byl pod dohledem Andrease Hiltela.

Nejprve Kašpar jedl jen chléb a zapíjel ho vodou, protože jiné jídlo a víno u něj vyvolávalo odpor.

Nehledě na bavorské prostředí, kde se hovořilo franským dialektem němčiny, Kašpar Hauser mluvil starobavorským dialektem.

Vedle právníků a teologů ho zkoumali také lékaři. Ty udivily nevyvinuté svaly mladého muže, který se prakticky teprve učil chodit.

Podle slov nalezence, od útlého dětství byl oblečen jen v košili a kalhotách, a byl držen v jakési temné jeskyni, kde se ani nemohl úplně natáhnout. Chléb a vodu mu přinášel jakýsi muž, jehož tvář neviděl. Oblečení mu vyměnil za nové a jídlo přinášel v době, kdy chlapec spal. Badatelé předpokládali, že hluboký spánek byl způsoben požíváním opia.

Krátce před cestou do Norimberku tento muž přicházel častěji. Učil chlapce psát, chodit a také modlit se a naučil ho věty určené pro jeho otce, kavaleristu.

Pokračování

 

***

 

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 272