Od doby, kdy před tisíci lety první mořeplavci napjali plachty svých člunů, se rozsáhlé a nevyzpytatelné plochy oceánů staly zdrojem četných mýtů a záhad, místy zabydlenými podivnými obludami s nevysvětlitelnou mocí.

Závěr

Od šedesátých let, kdy zrádný kus moře plnil stránky novin takřka pravidelně, ustoupila tato záhada poněkud do pozadí. K rozluštění se však nepřiblížila. Spíše naopak. Jak je vidět z předchozího dlouhého výčtu faktů, v Bermudském trojúhelníku se skutečně děje něco neobvyklého, něco, čemu zatím nerozumíme. Co se týče mizení: je bezpochyby, že v této oblasti mizí lodě a letadla ve větší míře než v jiných částech světa, a ne zcela se to dá vysvětlit zdejším hustým provozem. Přestože zdejší zmizení jsou poměrně dobře zdokumentovaná, většinou se nedojde k nějakému jednoznačnému, přijatelnému a věrohodnému závěru. Vždy zůstává mnoho otazníků. Je to právě proto, že často se nenajdou absolutně žádné trosky, ze kterých by se mohlo usuzovat na způsob destrukce.

Tato absence trosek či předmětů ze ztracených lodí a letadel je v této oblasti mnohem častější než v jiných částech světa, stejné tak zmizení bez jakéhokoli náznaku ze strany lodi či letadla, že je něco v nepořádku. Zmizení v Bermudském trojúhelníku jsou často (ne vždy) provázena podivnými okolnostmi. Zdá se, že od 60. let mizí letadla a plavidla se zvyšující se frekvencí, ale toto je pravděpodobně skutečně podmíněno stále houstnoucím provozem v této oblasti. Je to jakási přímá úměra: více strojů přepluje či přeletí - více jich zmizí. Pokud se jedná o přirozené příčiny ztroskotání, to, co lze aplikovat na lodě, nelze vztahovat na letadla a naopak. Ostatní hypotézy jsou většinou "univerzální", tj. lze je aplikovat jak na lodě, tak na letadla. Ačkoli v Bermudském trojúhelníku proběhly mnohé výzkumy, nedohodli se badatelé na žádné jednoznačné teorii, které by zmizení přijatelně vysvětlovala.

Co si myslet o případech, kdy letadlo krátce před přistáním na deset minut zmizelo z radaru, načež bylo zjištěno, že všem lidem na palubě hodinky ukazují o 10 minut méně, než byl skutečný čas? Nebo o zážitku pilota, který spatřil, jak se nad Portorickým příkopem oceán náhle zvedl do obrovského okrouhlého kopce, jako by pod hladinou nastal atomový výbuch, protože masa vody nabrala tvar velkého květáku? Tento útvar měl asi 800 - 1600 metrů v průměru a jeho výška byla asi poloviční. Na jeho pozdější dotazy adresované různým institucím mu bylo sděleno, že v té době v dané oblasti neproběhlo nic neobvyklého. Co mě se týče, domnívám se, že zde skutečně působí nějaké magnetické anomálie přirozeného původu, které zapříčiňují poruchy palubních přístrojů, v jejichž důsledku lodě ztroskotají a letadla havarují. Vezměme si takovou letku 19. Je možné, dokonce pravděpodobné, že její letadla skutečně skončila někde na dně mořském, z uvedených faktů však jasně vyplývá, že původcem této tragédie bylo bláznivé chování kompasů a následná naprostá desorientace pilotů. A podivné chování kompasů muselo být něčím zapříčiněno, a s největší pravděpodobností to bylo právě nějakou magnetickou anomálií. Nezavrhuji ani myšlenku, že letadla či lodě skutečně nedobrovolně vstoupily do jiné dimenze, protože se zdá, že zakřivení časoprostoru skutečné souvisí s elektromagnetickými poruchami, tudíž je docela dobře možné, že právě v oblasti Bermudského trojúhelníku takovéto "trhliny v oponě času a prostoru" jsou. Každopádně, Bermudskému trojúhelníku je asi lepší se vyhnout.

Mary Dawson (z časopisu Svoboda svědomí, archiv KPUFO)


***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 934