Tato podivná historie je v naší záhadologii téměř neznámá.

I když jeho historie sahá až do roku 1996, dodnes není plně vysvětlena.


Nesmyslů o Aljošenkovi v tisku – hromady. Žurnalisté psali od stolu, Kyštym ani neviděli.

Například, v Komsomolské pravdě kdesi „objevili“, že Aljošenku našli „na permské zemi“. A mezi Kyštymem a „permskou zemí“ je jaksi nedopatřením ještě Sverdlovská oblast. Zároveň se s článkem v Komsomolské pravdě, začaly šířit vlny pověstí o „památníku Aljošenkovi“. Ten prý chtějí Japonci postavit buď na hřbitově v Kyštymu nebo na 78 kilometru silnice, kde mimozemšťané zastavili ujíždějící ufology a mumii Aljošenky jim sebrali. A tak se fantazírovalo o památníku za japonské peníze, než si lidé všimli, že článek vyšel 1. dubna…

 

Obr.1 Tamara Vasiljevna Prosvirinovová

Tamara Vasiljevna Prosvirinovová zemřela 5. srpna 1999. Vyřítila se z domu na ulici bez bot, s jednou ponožkou, a spadla pod kola uhánějícího náklaďáku.

Nějaký čas před její smrtí se neznámý mužský hlas ozval telefonem její snaše a zajímal se o zdraví tchyně. Je zajímavé, že Tamara Vasiljevna žila na velmi tiché ulici klidné vesničky, kde vidět náklaďák, a navíc v noci, bylo svátkem. Zkrátka, okolnosti její smrti byly podivné. K tomu je nutné připomenout podivné onemocnění dvou kamensk-uralských novinářek, které velmi aktivně hledaly zmizelou Galinu Semenkovovou. Onemocněl také jeden z prvních účastníků výzkumů Aljošenky – spí denně ne více než 2 – 3 hodiny. A navíc – kolem záhady Aljošenky se pohybovalo množství jakýchsi podivných, temných osob a „organizací“ – sekty, „výzkumných institutů“, „okultních akademií“… provádějící jakési podivné experimenty s psychikou lidí, s hlubokým ponořením do podvědomí, vytvářejících „superčlověka“ se zvláštními schopnostmi, a podobné hrůzu nahánějící povídačky.

Obr.2 Zde "žil" Aljošenka - byt Tamary Vasiljevny Prosvirinovové

Další štáb TV Asaki přijel do Ruska s úlohou najít mumii Aljošenky. Nehleděli na náklady. Profesor Deguči Masao se prořekl, že je připraven za mumii zaplatit až 200 tisíc dolarů okamžitě, bez jakýchkoliv konzultací s tokijským ředitelstvím. Bylo by asi směšné myslet si, že by Japonci jednali bez rozmyslu.

Rozhodně měli své stopy. Jejich ruští spolupracovníci jim řekli o člověku, u kterého se nyní mumie nachází. Ten ji prý měl právě od Galiny Semenkovové, té podivné „ufoložky“ z Kamensk-Uralska. Je zajímavé, že i o tomto člověku (nebo organizaci) mluvili světem protřelí Moskvané s opatrným šepotem.

Zda tyto podivné sekty či instituty pracují samy o sobě, nebo pod křídly jakýchsi speciálních služeb, to je otázka. Je možné, že speciální služby pracují takto pod cizími nálepkami. A je možné, že je vše provázáno a promícháno.

V poslední době se diskutuje verze, že Aljošenka byl výsledkem nezdařených experimentů s člověkem. Zkrátka vědecký experiment s člověkem na hraně šarlatánství až fantastiky – nikoli smyšlenky z amerických filmů, ale realita tajných laboratoří. Je možné, že Galina Semenkovová jednala na vlastní pěst, ale zmizela s mumií Aljošenky velmi podivně. A je možné, že kdesi jsou lidé, kteří se všem smějí.

Do Kyštymu přijela expedice Kosmopoisku, gigantické ruské badatelské organizace, která má asi 2500 členů. Vedl ji sám její vedoucí, Vadim Černobrov.

Těm se podařilo najít a získat genetický materiál Aljošenky – z plenek, do kterých byl zavinut. Autentičnost materiálu je prý stoprocentní. Na analýzu DNA dnes stačí zlomek vlasu nebo kůže. Zájem o Aljošenku ve vědeckých kruzích byl prý takový, že genetická expertiza bude bezplatná.

A tak vznikla další senzace. V únoru 2004 zavolal Černobrov Olze Rudakovové a sdělil jí, že genetická analýza ukázala, že v materiálech není nic lidského. Aljošenka nebyl člověk. Ale najednou experti, zpočátku ochotni vše udělat bezplatně, nyní, když zjistili, že tu něco smrdí, žádají za oficiální vyjádření velké peníze. 

Podle jiných informací, z jiných zdrojů, Černobrov nyní říká, že je potřeba další, ještě důkladnější expertiza. To jedno ani druhé nevyvrací, spíše doplňuje. Genetická expertiza se stoprocentní přesností je drahý, složitý a dlouhý proces. Kdo to zaplatí, je otázka. Teprve ta by měla zodpovědět otázku, zda Aljošenka byl mýtus, nesmysl, blaf, nebo skutečný mimozemšťan. Dosud není známo, jak to s onou expertizou DNA dopadlo – zřejmě vše vyznělo do ztracena.

Podle zřejmě posledního článku, vydaného 6.4.2007, byl objeven blízko Kyštymu diskovitý objekt, který leží pod dnem jezera. Vadim Černobrov k tomu prý řekl: „Pokud byl Aljošenka mimozemšťan, musí zde být koráb, na kterém k nám doletěl. Expedice Kosmopoisku několik let pročesávaly okolí Kyštymu a našly talíř! Nánosy, které jej pokrývají, nejsou staré a odpovídají době objevení Aljošenky…“

Co dodat…

Obr. 3 Aljošenka

Pozn. red.:

Tento článek pochází z materiálů, napsaných v roce 2004. Další materiály, které jsou k dispozici na internetu po tomto datu, buď z tohoto článku vychází, nebo ho doplňují, rozvíjí. Je otázkou, jak rozpoznat serióznost zdroje, pokud žijeme mimo ruskojazyčnou oblast.

Podle:

Z časopisu ZAZ č. 3/2007

Pokračování  


***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 896