137Ve středoamerické Kostarice byly ve 40. letech 20. století nalezeny v džunglích pod banánovými plantážemi velké kamenné koule.

Největší mají až 3 metry v průměru a hmotnost 16 tun, nejmenší mají velikost dětského míčku o průměru 10 centimetrů. Koule se nachází v terénu ve skupinách v počtu od tří do 50 kusů.  

 

Tyto koule dostaly zvláštní název – míče bohů. Při pohledu z výšky na ně pozorovatelé dostali dojem lekce z geometrie. Množství kamenných koulí se skládají do velkých trojúhelníků, čtverců, kruhů a dalších tvarů velkých rozměrů, nasměrovaných podle světových stran, ovšem na desítky kilometrů. Kdo to všechno udělal, a hlavně – proč ?

Vznik koulí, podle prvních odhadů archeologů, se datuje do 14 – 15. století, když v těchto místech vládli Inkové a Mayové. Nehledě na rozvinutou kulturu těchto národů, není známo, komu lze připsat tyto artefakty. Nebo je vytvořila jiná, dosud neznámá kostarická civilizace?

Začalo další zkoumání. Jejich výsledky ukázaly zajímavé souvislosti.

Za prvé: na místech, kde se koule nacházejí, nebyly nalezeny žádné další pozůstatky lidské činnosti – žádné střepy nádob, nástrojů, zbraní, kostí… Lidé u nich nic nezanechali.

Za druhé: je možné, že stáří koulí je daleko starobylejší – od 100. tisíc do půl miliónu let.

A jaké jsou hypotézy?

Koule jsou prý poskládány do tvaru gigantických souhvězdí, a tak je možné, že jde o astronomickou observatoř, „planetárium“, kterou zde postavili představitelé cizí civilizace. Jde o rituální místa ?

Je možné, že návštěvníci z kosmu rozmístili tyto koule jako orientační body pro svůj kosmodrom.   

Nebo koule měly přilákat rozumné bratry z kosmu?

Ale nikdo nepřiletěl. Zato podobné kamenné koule se nachází i v dalších částech světa: v Mexiku, Brazílii, USA, Austrálii, Nepálu, Egyptě, Rumunsku, Kazachstánu, na Altaji, i na ostrovech Země Františka Josefa. A v 70. létech byly nalezeny na Krymu a na Kavkaze: v Gruzii, v Severní Osetii… Co to znamená?

Jeden z badatelů, doktor biologických věd, vedoucí Institutu organické a všeobecné chemie Valentin Glazov vzpomíná, že o koulích, jejich počet už přesahuje mnoho set kusů, kolují různé fantastické dohady.

Tvrdí se o nich, že kolem nich se šíří „anomální pole“, ve kterém selhávají elektronické přístroje, zastavují se hodinky, živé organismy se chovají odlišně, atd. Lidem, nacházející se v této „zóně“, se zvyšuje puls, mění se koordinace pohybů, objevují se mezery v paměti…

Existují i další fantazie o tom, že koule jsou „kosmická oka“, postavená tak, aby vydaly signál „vyšší inteligenci“, vyléčí jakýkoliv neduh, vyplní jakékoliv přání…

Tři velké koule, nalezené na Guadalcanalu, byly dopraveny na Americkou univerzitu v New Yorku, kde byly rozpůleny a prozkoumána jejich vnitřní struktura. Neposkytly žádné stopy po materiální kultuře. Závěr badatelů zněl – koule nemohly být vytvořeny lidmi. Jejich vnitřní struktura je velmi složitá, obsahují vzácné zeminy a další chemické sloučeniny.

Také geologové připomínají, že koule nevytvořili ani bohové, ani představitelé cizí civilizace, ale voda, vítr a déšť, které tisíciletí působily a obrušovaly kámen. 25 – 40 miliónů let ve Střední Americe existovalo několik sopek, které způsobovaly četná zemětřesení. Láva a žhavý popel pokryla rozsáhlé území. Sklovité částice, vzniklé z vulkanického výbuchu, začaly nabývat sférické podoby a postupně se na něj nabaloval další materiál.

Koule pravidelného tvaru může vzniknout, pokud krystalizace probíhá rovnoměrně ze všech stran. Koule mohly vyjít na povrch jako výsledek procesu, zvaného exofolizace – zvětrávání, působícího v prostorech s intenzivními denními přeháňkami. Tam, kde teplota je více méně stabilní, vznikají podobné koule, ale už pod zemí.

Některé koule, např. z granitu, nevybočují z rámce této teorie. Tyto byly odsunuty jedině rukou člověka.

Z ruských zdrojů

 

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 074