"Stonehenge" Třetí říše – tak se říká pískovcovým skalám Teutoburger na západě Německa. Není známo, kde se vzal takový název skal. Bylo to tajemné místo pohanské svatyně, zděděné křesťany? Proč se údajnou svatyni pokusil obnovit říšský vůdce SS Himmler? Jaké kulty se zde udržují dokonce prý až dodnes?

 

V západní části Německa, ve státě Severní Porýní-Vestfálsko, v okrese Kreis Lippe, v severní části Teutoburského lesa, kde germánské kmeny pod vedením Arminia porazily římské legie, existuje 13 skal, zvaných Externsteine.

Tato místa jsou zahalena mnoha mýty a legendami.  

Externsteine se nachází deset kilometrů od města Detmold. Představují pět masivních skalních "pilířů", dosahující až čtyřiceti metrů. 

Spekuluje se, že tyto skály vznikly před 120 milióny lety, během období křídy, na okraji starobylého moře, které zabíralo velkou část současné severozápadní Evropy.

Další hypotéza je, že Externsteine se nachází téměř na hranici starověkého ledovce, v blízkosti místa, kde procházela hrana obří ledovcové stěny, která začínala na jihozápadě Anglie a pokračovala na široké euroasijské stepi.

Současný název Externsteine vzniklo ne dříve, než v 19. století.

Je možné se setkat s různými variacemi: Eggstersteine, Eggerstersteine, Egistersteine.

Existují dvě etymologické verze tohoto názvu: německé slovo Egge (mělčina, mělčina v řece), a Elster (čtyřicet).

V každém případě název v žádném případě nepocházel z latinského externus (vnější, externí).

Je známo, že přibližně kolem roku 1564, dva místní teologové  Hermann Hamelmann a Mauricius Piderit použili název Rupes Picarum - "Stračí skály".

I když není přesně známo, zda se někdy straky usídlili kolem Externsteine.

Originální myšlenku vyslovil Herman Wirth, tvůrce organizace "Dědictví předků" - Ahnenerbe.

Podle něj se název Externsteine objevil v Sasku v 3. století n.l. a původně se vyslovovalo jako eccestan - "mateřský kámen".

Stručně řečeno, odborníci obtížně hledají uspokojivou odpověď na otázku po původu názvu skal a jeho následném vývoji.

Po příchodu nacistů k moci Externsteine nepřitahoval pozornost odborníků, ačkoli už v období mezi lety 1881 a 1888 se zde prováděly první, velmi primitivní archeologické vykopávky.

To, že nacisté (ačkoli zřídka) použili Externsteine ve své propagandě – příliš tomuto místu neposloužilo.

Archeology Třetí říše později z ideologických důvodů obvinili ze všech smrtelných hříchů. Připisovali jim všechno možné, včetně "nevědeckého" přístupu ke studiu Externsteine.

Je však nesporné, že nejcennější objevy zde byly provedeny v letech 1934 - 1935.

Velmi mnoho pro poznání Externsteine udělal německý amatérský historik Wilhelm Teudt, který v roce 1929 publikoval své hlavní dílo "Německé svatyně" (Germanische Heiligtümer), dodnes ceněné v esoterických a neo-pohanských kruzích.

Byl to on, kdo po přečtení několika knih profesionálních historiků a po vlastním výzkumu nazval Externsteine "Německé Stonehenge", protože se tu prý uctíval sluneční kult.

Věřil v astronomické využití britských megalitů a ve stejném duchu prý fungovaly i skály Externsteine.

Teudt věřil, že všechno bylo zničeno příchodem křesťanství, když v roce 772 napadl Sasko císař Karel Veliký, jenž našel v Externsteine pohanskou svatyni Irminsul a zničil ji.

To všechno vyvolalo vášnivé debaty mezi "akademickými vědci" a "amatéry", která dalece přesáhla hranice Německa.

Teudt se sice stal zapáleným nacistou, ale v Třetí říši neobdržel žádné zvláštní ocenění. V únoru 1938 byl dokonce z "Anenerbe" vyloučen.

Nicméně stigma na něm i na jeho propagovaných idejích zůstala natrvalo.

Legrační je, že Teudtovy teorie nijak neinspirovaly nacistického ideologa Alfreda Rosenberga a Himmler, po Hitlerově veřejné kritice teorie "náboženského předurčení" Externsteine, se rozhodl "zapomenout" na tyto skály jednou provždy.

Není divu, že s takovou pověstí se skály v Externsteine po válce staly kultovním poutním místem pro všechny druhy esoterických následovníků, kteří se zde shromažďují v předvečer Valpružiny noci a v den letního slunovratu.

V této době je zde přísně zakázáno přinášet alkohol, stavět stany a rozdělávat táborové ohně.

Úřady uzavírají všechny nejbližší parkoviště, aby milovníci mysticismu mohli ujít poslední kilometry ke své svatyni pěšky. 

Na začátku srpna 2013 byla v Paderbornu otevřena tématická výstavu "Věřím - christianizace Evropy ve středověku" (Credo - Christianisierung Europas im Mitt

elalter), která opět vzkřísila nacistický mýtus o Externsteine jako kultovním místě starých Germánů.

Stalo se tak i přesto, že akademická obec opakovaně uvedla, že všechny předchozí studie, včetně archeologických vykopávek, neposkytly přesvědčivý důkaz, že zde bylo místo pohanských kultů. Není také důvod se domnívat, že by skály v Externsteine byly centrem uctívání Slunce a že se tam uctívaly starověké kulty, zejména germánský kult Herminsula a římský kult Mithry.

 

Místní noviny Westfälische Nachrichten s odkazem na kurátora výstavy uvedly, že "klíčem k pochopení tohoto komplexu je reliéf "Sestup z kříže" (Kreuzabnahmerelief), který byl s největší pravděpodobností vytvořen roku 1100 mnichy z kláštera Abdinghof, nedaleko Paderbornu."

V německých médiích se píše, že skály v Externsteine jsou velmi výjimečné dílo lidských rukou a přírody, a že každá generace má to na svůj vlastní názor, závislý na převládajícím vkusu, spíše než na faktech z vědeckého výzkumu.

K těmto skalám se přistupuje spíše jako k uměleckému dílu a tak se vytrhávají z historického kontextu. Kouzlo a magičnost Externsteine oslňuje lidi více, než strohá vědecká fakta.

 


***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 370