Přední archeologové řeší několik let otázku záhadných kruhových staveb vybudovaných našimi pravěkými předky.

 

 


O těchto stavbách nevíme prakticky nic. Nevíme, kdo je stavěl ani k jakým účelům sloužily. Zajímavé je, že se tyto kruhové stavby vyskytují pouze ve dvou oblastech. Na Britských ostrovech a ve střední Evropě - tedy i u nás...

Jak rondel vypadá? Jedná se o prostor, který je od okolí oddělen kruhovým příkopem s několika vstupy. V žádném případě se nejedná o nějaké opevnění či obranné zařízení. Prostor, který byl kruhovým příkopem obkroužen, nebyl totiž nikdy zastavěn. V jižní Anglii datovali stáří těchto objektů archeologové do 4. tisíciletí př. n.l. Anglické rondely (casewayed camps) jsou většinou tvořeny několika soustřednými kruhy. Angličtí archeologové těchto objektů zatím objevili asi čtyřicet.

Nález lidských kostí asi dvou set jedinců v jednom z kruhových objektů (Hambledon Hill), svádí ke spekulaci, zda se nejedná o kultovní objekt a zda oněch 200 jedinců nebylo rituálně zavražděno (obětováno). Náš archeolog Martin Gojda tento nález z Hambledon Hill srovnává s objevem pozůstatků několika, zřejmě také rituálně, zavražděných osob ze sídliště doby bronzové z Velimi u Kolína.

Druhým typem záhadných kruhových útvarů jsou tzv. henge. v tomto případě jde o jednodušší typ objektu, tvořený pouze jedním kruhem se dvěma vchody. Na vnějším obvodu se nachází val, tvořený zeminou odebranou při hloubení příkopu. Na vnitřním obvodu byly nalezeny jámy po dřevěných kůlech.

Nejznámější z těchto staveb (Woodhenge) byla objevena v roce 1925 nedaleko proslulé kamenné svatyně Stonehenge.

Právě Stonehenge reprezentuje třetí, nejmladší typ kruhových monumentů. Ale dřevěné kůly na vnějším obvodu kruhu zastoupily vztyčené kameny. Památek typu Stonehenge (tedy kamenných kruhů) bylo v Británii objeveno asi tři tisíce).

Obr. 1 Rondel v Avebury 

České rondely

Jak bylo uvedeno, jedinou oblastí po Velké Británii, kde se vyskytují záhadné kruhové stavby, je střední Evropa. Rondely byly objeveny v dolním Rakousku, na jižní Moravě, na jihozápadním Slovensku, v Čechách a v Bavorsku. Jejich stáří je odhadováno na 5000 let př. n.l. - jsou tedy asi o tisíc let starší než rondely britské. Vědci uvádějí jejich průměr od 35 metrů do 150, vyskytly se však i názory, že rondely mají rozměr až 300 metrů.

Na základě archeologických nálezů je prokázáno, že všechny středoevropské rondely byly stavěny stejnou technologií a navíc ve stejném, poměrně krátkém časovém úseku. Tento časový úsek je odhadován na 100 - 200 let. Pokud bychom tento časový horizont, tedy jeho nižší hranici posuzovaly z dnešního pohledu, šlo by o záležitost maximálně dvou generací. Pokud budeme uvažovat období před sedmi tisíci lety, snad můžeme uvažovat o čtyřech až pěti generacích (pokud se záhadní stavitelé nedožívali vyššího věku, než se obecně předpokládá). Pak najednou ,,stavitelé rondelů" mizí a po asi tisíci letech se podobná kultura objevuje na Britských ostrovech. Pokud bychom spekulovali, mohlo by to znamenat, že se tato kultura, jejímž posledním stupněm je megalitické stavitelství, šířila z východu na západ a ne opačně.

Problém je tom, že ve Velké Británii se většina těchto objektů poměrně dobře zachovala (i to svědčí o jejich mladším datu vzniku). Ve střední Evropě nejsou po těchto objektech na povrchu krajiny žádné viditelné stopy. Především letecké archeologii vděčíme za to, že vůbec víme o jejich existenci (kruhové obrysy těchto stavem se většinou objeví pouze při leteckém snímkování).

Místa dávných kultů?

K čemu mohly tyto objekty sloužit? Sami archeologové pokládají jejich existenci zatím za záhadnou. 

Jedni badatelé se domnívají, že šlo o ohrady pro dobytek, jiní zase uvažují o svatyních či astronomických observatořích.

Ani pro jedno však není dostatek průkazného materiálu. Posun byl učiněn díky objevu obří kultovní stavby Stanton Drew tvořené několika soustřednými kruhy z dřevěných kůlů. Předpokládá se, že alespoň na části těchto kůlů byla střecha. To svádí ke spekulacím, zda i stavby podobného typu, jako např. Stonehenge nebyly původně zastřešeny. Z gigantických chrámů pak zůstalo pouze to nejpevnější - kamenné sloupy a překlady.

Nebo, v případě Stanton Drew, jámy po dřevěných kůlech. Archeolog M. Gojda k tomuto problému uvádí: „Nedávný objev údajně vůbec největší pravěké stavby na světě ve Stanton Drew poblíž Bristolu dává podnět k úvahám, že i další stavby podobné konstrukce, jako například Stonehenge, byly mnohem rozsáhlejší a že prstence vztyčených kamenů jsou jen zbytkem kdysi masivně zastřešených budov. Tím by se pravděpodobnost jejich kultovní funkce zvýšila na úkor výkladu o astronomickém významu, který je založen na představě nezakrytého objektu.“ I přes tento závěr se lze domnívat, že milovníci záhad a starých civilizací nemusejí být vůbec zklamáni.

Představíme-li si dostavěné a zastřešené Stonehenge jako gigantický chrám, nemůžeme se ubránit úvahám o prastaré a vyvinuté civilizaci. Tyto úvahy mohou změnit celkový pohled na „primitivní“ lidí doby kamenné.

Záhada pokračuje

Naše povídání o záhadných rondelech bychom mohli v tomto místě ukončit, kdyby...

Kdyby archeologové neobjevili další zády. A byly to opět archeologové britští, kteří objevili, že se v krajině nacházejí zvláštní i několik kilometrů dlouhé linie. Vůbec poprvé tyto linie zkoumal W. Stukeley, poblíž opět poblíž Stonehenge. Šlo o objekt tvořený dvěma souběžnými pásy hliněných valů lemovaných po obou stranách příkopy. Stukeley se domníval, že se jedná o závodní dráhu, římský pozůstatek.

Dnes je už jasné, že se v žádném případě o závodiště nejedná. Linie přímo souvisí s kruhovými objekty a mohylami doby bronzové. Jsou dlouhé šest až deset kilometrů a vzdálenost rovnoběžných linií je čtyřicet až sto metrů.

Druhý typ linií je tvořen bidovými objekty (jámami?), které jsou seřazeny těsně za sebou. Tyto linie jsou dlouhé několik kilometrů a opět souvisí s kruhovými stavbami.

Skoro to vypadá, jako by rondely a linie vytvářely jednotnou síť. To by ovšem sama vědecká archeologie potvrdila úvahy „fantastů a snílků“ o síti megalitických staveb pokrývající celou Evropu.

Pomineme-li dänikenovskou hypotézu o tom, že všude, kde prolétla mimozemská raketa, vznikl kultovní objekt, zbývá ještě úvaha Louise Charpentiera nad prastarými megalitickými kultovními středisky, které také vytvářely určitou síť. Kdo si dal takovou práci, aby vytvořil takovou síť? Jednalo se snad o správní centra zaniklé civilizace? Možná že by stálo za to pokusit se vypočítat, jak dlouho by trvalo doručení zprávy prostřednictvím rychlonohých poslů, kteří by se v jednotlivých střediscích střídali.

Archeologové, ani my nevíme, k čemu tajemné kruhové objekty sloužily. Jsou to pozůstatky dávno ztracené, vyspělé civilizace? Snad Atlantidy? Proč zrovna jí? Vždyť právě hlavní město Atlantidy mělo být tvořeno několika soustřednými kruhovými příkopy. Interpretoval tak Platon prostřednictvím mýtu o Atlantidě vzpomínku na civilizaci, jejíž síť kruhových staveb kdysi pokrývala celou Evropu? 

 

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 1047