O této mořské nestvůře vyprávějí námořníci už od dávných dob. Ovšem v těchto dávných dobách zprávám o nestvůrách, které byli také nazývány jako kalmaři, nebo řazeny k olihním, nikdo nevěnoval velkou pozornost.

 

 

 

 

 

Mnozí tato vyprávění přisuzovali k fantazii námořníků, tyto názory měli opodstatnění jen v některých případech, kdy byly vyprávěny příběhy o obrovských obludách, na jejichž hřbetě se dal zapálit oheň, nebo postavit oltář. Ano, tyto příběhy byly přehnané, ale základ v nich byl pravdivý.

První zachovaná zmínka je z roku 1751, kdy norský biskup Eric Pontoppidan ve své knize Přírodopis Norska zaznamenal tyto pověsti:

"Hřbet obludy napřed vypadá jako množství ostrůvků obklopených chaluhami. Potom se objeví větší výstupky podobné písčinám. Nakonec pozorujeme několik lesklých bodů nebo růžků, které rostou, čím výše se vynořují z vody. Někdy bývají vysoké jako stožár středně velké lodi. Obluda silně a typicky páchne. Svým pachem, který občas vydává, k sobě přiláká hejna jiných ryb."

Druhá zmínka je z roku 1861 kdy se s obřím kalmarem setkala posádka lodi Alecton: "Střetli jsme se s jednou z těch oblud, jejichž existence je vykazována do říše bájí a které moře občas vynese ze svých hlubin, jako by chtělo vyzvat vědu na souboj."

Další zmínka se objevuje roku 1875: "Na jednom místě osvětleném měsícem bylo moře tak prudce rozbouřené, že jsem málem chtěl vyhlásit poplach", takto popisuje situaci spisovatel Frank Bullen ve své knize "Plavba lodi Cachalot". Situace pokračuje dále:

"Často jsem slýchal o sopečných ostrovech, které se náhle vynoří z hlubin oceánu nebo v nich v okamžiku zmizí.

Vzhledem k blízkosti Sumatry a jejího pásma činných sopek jsem přemítal, co asi bude následovat. Uchopil jsem dalekohled, který mi v kajutě ležel na dosah ruky, a začal prohlížet místo, kde voda tak vířila. Hned jsem viděl, že mé obavy ze sopky nebo z podmořského zemětřesení nebyly oprávněné, ale síly, které to způsobily, byly takového druhu, že se můj omyl dal omluvit. Velký vorvaň sváděl boj na život a na smrt s obrovským kalmarem, který byl skoro stejně velký jako on a jehož nekonečně dlouhá chapadla ho úplně ovíjela. Hlava kytovce byla v síti propletených ramen - vorvaň držel trup měkkýše mezi čelistmi a snažil se jej překousnout. Vedle válcovité hlavy vorvaně jsem viděl hlavu obřího kalmara, ohyzdnou jako přízrak. Pokud jsem to mohl posoudit, měla jistě rozměry našich velkých sudů o obsahu 1600 litrů nebo ještě větší. Velikost kalmarových očí byla vskutku pozoruhodná.

Jejich čerň, kontrastující se sinavou bělostí hlavy, je činila ještě nápadnějšími. V průměru měřily nejméně třicet centimetrů a vypadaly tak strašidelně, že člověku běhal mráz po zádech."

Během 19. a začátkem 20. století se objevovaly zprávy, že kalmaři se vynořili z vody, sebrali nějakého námořníka a zmizeli s ním v mořských hlubinách.

To byly pověsti. A skutečné nálezy těl kalmarů? Největší výskyt kalmarů je zaznamenán v okolí Newfoundlandu a Labradoru. V roce 1873 zaslal Alexander Murray (významný hodnostář města St. John's na Newfoundlandu a pracovník Kanadské geologické komise) dopis profesoru mořské biologie Julesu Marcouovi, kde popisuje svoje nálezy:

"Jeden velmi vážený muž jménem Pike mi oznámil, že viděl mnoho obřích kalmarů na pobřeží Labradoru. Jeden z nich měřil 24 metrů."

Další kalmar byl nalezen 2. listopadu 1878 na mělčinu Thimble Tickle. Jeho tělo měřilo 6,1 metrů, jedno chapadlo měřilo 10,7 metrů, celkem to tedy bylo okolo 17 metrů. Takovýchto dalších nálezů bylo mnoho. Vynořuje se další otázka:

Co jsou kalmaři?

Kalmaři nebo také krakeni jsou řazeni do nejdokonalejší skupiny měkkýšů - hlavonožci, konkrétně pod olihně. U olihní bylo zjištěno, že oběti svých útoků omotaly chapadly s přísavkami, stáhly pod hladinu, kde je rozsekali na kousky svým zobákem. Nakonec malou kuriozitku: celková velikost kalmara od zobáku ke konci ocasu se dá spočítat jednoduše. Průměr přísavky v centimetrech se rovná délce těla v metrech. Násobíme-li tento údaj dvěma dostaneme zhruba délku kalmara i s rameny, ale bez dlouhých chapadel. Např. jestliže je přísavka v průměru 45 cm, délka těla je 45 m, což znamená, že s rameny je to 90 metrů! Takže nakonec si za domácí úkol spočítejte délku kalmara, jestliže průměr přísavky je 60 cm... Číslo 60 cm není vymyšlené.

Archiv KPUFO

Čtěte:  Album kryptozoologických případů. KPUFO.CZ, internet: http://www.kpufo.cz/oblasti/kry/wzoo/index.htm

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 778