Mezi kryptozoology, kteří se zabývají hledáním záhadných a neznámých zvířat, je dnes chupacabra tak populární, jako dříve sněžný muž, či příšera z Loch Ness.

Lidé ji už viděli po celém světě. 

 

 

 

 

V roce 1994 začalo hromadné pozorování chupacabry v Portoriku, poté v Mexiku, Hondurasu, Nicaraguy, ale i v Peru, Chile a na jihu USA. V hispánské jazykové oblasti vzniklo také toto pojmenování, které v překladu znamená „upír koz“.

Obr. 1 Tak má vypadat chupacabra podle svědků

Monstrum se projevuje po celý den. Pije krev nejen kozám, ale všem domácím zvířatům – kravám, ovcím i slepicím. Svědkové – pastýři a farmáři – uvádějí, že jde o nevelkou bytost o výšce 1 – 1,2 m, s malými předními končetinami, ale s velmi silnými zadními končetinami. Někteří lidé uvádí, že viděli i jakási křídla. Na hřbetě má cosi jako hřeben. Tlamu má podobnou psí, oči má velké a červené. Mezi prsty má něco jako blány, jako u netopýrů.  

Existuje několik verzí původu této bytosti. Jde o mutanta, který povstal ze znečištění životního prostředí. Nebo jde o produkt tajných laboratoří. Většina lidí se však domnívá, že jde o zvěř, dovezenou mimozemšťany, pro které jde o jakési domácí zvířata, něco jako naši bojoví psi pro nás. Nebo k nám přicházejí z paralelních světů. Jejich podobnost s příšerami na gotických stavbách je více než udivující, takže je zde předpoklad, že tato bytost navštěvuje Zemi odedávna.

Chupacabra v USA …

Živou chupacabru se dosud chytit nepodařilo. Jsou však nalézány mršiny, při jejichž nálezech se vždy najde někdo, kdo chupacabru připomene. V roce 2005 v Texasu starý farmář, vyděšený masovým úhynem svých zvířat, objevil mrtvolu zubatého zvířete, podobného psu, kryse a klokanu zároveň. Zkrátka – chupacabra.  

Obr. 2 Mršina, nalezená v Texasu, se ukázala jako olysalý kojot

Ke cti vědců z Texaské univerzity je nutné říci, že se uvolili zkoumat ostatky. Ale když analyzovali DNA, vynesli verdikt, který kryptozoology uzemnil – žádná chupacabra, ale starý, olysalý kojot. Je pravda, že vědcům není jasné, proč srst ztratil. To jim zůstalo utajeno.

Ruská chupacabra ?

První záhadné monstrum bylo objeveno v Rusku roku 2004. Je pravda, že šlo pouze o kostru, kterou našli nižněgorodští lovci na břehu řeky Oki. Jeden z nich, Valerij Povarnicyn, řekl, že hlava byla neobyčejně vyvinutá. Špičáky byly také výjimečné. Hřbet byl ohnutý jako u dinosaurů, lopatky chyběly, na hřbetě byly nepochopitelné výrůstky, jako by tam byl jakýsi hřeben nebo trny jako u dikobraza. Kosti byly duté jako u ptáků. Zadní končetiny byly skoro tak velké, jako celý trup, na nich po čtyřech (!) kloubech. Přední končetiny chyběly.

Lovci informovali místního kryptozoologa Vasilije Jeremčuka. Ten kostru označil za pozůstatek chupacabry. Avšak zoologové všechny zklamali – je to liška, ale trpěla zkřivením páteře – skoliózou. A přední končetiny prostě odpadly, protože u lišek drží jen lehce.  

Obr.3 Kostra, nalezená na břehu řeky Oki, připomínala lovcům chupacabru.  

Za dva roky nato pod Orenburgem na samotě Saperka dvěma farmářům náhle uhynulo 32 krůt. Mrtvolky ptáků, nalezené ráno, byly úplně bez krve. Souběžně s tím v obci Gavrilovka se oběťmi staly ovce a kozy – celkem 30 ks.

Vesničané slyšeli, že ovce v noci začaly hlasitě bečet. Jeden svědek, který šel ovce zkontrolovat, viděl, jak se ustrašeně soustředily do kruhu. Pak uviděl jakýsi černý stín. Jakoby ohromné psisko se postavilo na zadní tlapy a poskočilo jako klokan, protáhlo se mezi sloupy ohrady a zmizelo.

Dmitrij Madinovskij z Orenburgu slyšel o neobyčejném zvířeti od sourozenců. Rozhodl se, že záhadě přijde na kloub. Odplavil se tedy níže po řece Sakmaře 30 – 40 km od vesnice našel na břehu řeky řadu stop, vedoucí k vodě. Podle hloubky otisků, odhadl hmotnost zvířete na 30-35 kg. Mezi 5 prsty rozeznal 2 cm drápy a blány. Mezi tlapami se táhl ocas. „Přesně jako chupacabra,“ zaradoval se Dmitrij. „Malé přední, ale silné zadní tlapy. Zpočátku šel po čtyřech, ale před vodou se postavil na zadní, čímže na zem dostal silný ocas, a potom poskočil jako klokan – vzdálenosti mezi otisky byly větší než 1 metr.“

Bohužel, nic jiného, kromě stop, místní kryptozoolog nenašel. Fotografie stop zaslal zoologům. A ti bezpečně poznali … bobra. Kdo však pil krev krůt a ovcí? Že by se bobr stal masožravým ?

Zvířata se mění. Před několika lety zoology udivili zajíci u Smolenska. Začali ohryzávat  stromky o průměru 8 – 10 cm, až je porazili, aby mohli ohlodávat jejich kůru. Kde se vzaly takové schopnosti? Že by se i u bobrů projevily nové chutě?

Pochází řešení záhady z Čech ?

Čeští badatelé z KPUFO vyslovili názor (In: Chupacabras – záhada nebo mystifikace? ZAZ č.2/58, ročník XII/2003) (1), že celý humbuk kolem chupacabry je grandiózní mystifikací, jejíž kořeny vedou až k legendárnímu Ludvíku Součkovi. Ten ve sci-fi povídce „Prouklovi kočkeni“ popsal naprosto stejné zvíře, přicházející z jakéhosi paralelního světa a plašící domácí zvířata, zejména kozy. Kniha, ve které povídka vyšla, sborník „Zájem Galaxie“ (Praha 1973), mohla být nějakým emigrantem zanesena do Portorika a bytost jménem chupacabra byla vyfabulována podle Součkova vzoru. Vše ostatní udělaly sdělovací prostředky, bažící po senzacích.

Odkaz

(1) Chupacabra – záhada nebo mystifikace? ZAZ č.2/58, ročník XII/2003). Internet: http://zahadyazajimavosti.cz/index.php/kryptozoologie/777-chupacabras-zahada-nebo-mystifikace  

Čtěte:  Album kryptozoologických případů. KPUFO.CZ, internet: http://www.kpufo.cz/oblasti/kry/wzoo/index.htm


***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 671