Dinosauři žili v období druhohor, tedy asi před 245-265 miliony let.

 

 

Jejich pozůstatky z této doby nalézáme na všech kontinentech. Jakési centrum dinosauří civilizace zřejmě představovala poušť Gobi, kde se našlo nejvíce pozůstatků, stejně jako první zkamenělé dinosauří vejce. Dnes někteří badatelé spekulují však i o tom, že ne všichni dinosauři se líhli z vajec, někteří prý rodili živá mláďata jako dnešní savci. Dlouho se předpokládalo, že dinosauři jako de facto plazi nedokázali udržovat svoji tělesnou teplotu, byli studenokrevní.

Avšak nedávné výzkumy paleontologů ukázaly, že většina dinosaurů byla teplokrevná, a že obrovské druhy nežily ve vodě, jak se původně předpokládalo. Není to také tak dlouho, co paleontologové a biologové odhalili, jak blízko měli dinosauři k dnešním ptákům. Dlouho byli jako potomci pravěkých ještěrů představováni především krokodýli, leguáni, želvy a jiní plazi a ještěři.

Dnes už víme, že mnohem více měli společného právě s ptáky, kteří se dnes považují za vývojové potomky dinosaurů, dokonce se dá říci, že v podobě ptáků dinosauři přežili svůj konec. Některé druhy dosahovaly obrovských rozměrů a hmotnosti až 90 tun, jiní byli naopak drobní jako kohout. Dinosauři byli pány planety, dominantním druhem obratlovců dlouhých 140 milionů let (pro srovnání, Homo sapiens je na Zemi asi 3 miliony let).

Pokračování

Příště: Drtivý dopad

 

***

 

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 308