Vědci se snaží pochopit, proč stále ještě nebyl navázán kontakt s mimozemšťany

 

 

Je jich mnoho?

Senzací se stalo vystoupení Dimitara Sasselova (1), astronoma, který se podílel v NASA na činnosti nového kosmického teleskopu Kepler (2), na jedné mezinárodní konferenci v roce 2010. (3)

Při vyprávění o úspěších své práce, představil snímek se zajímavou, doposud utajovanou, informací.

Kepler zahájil hledání planet u jiných hvězd. Bylo jich nalezeno více než tisíc (!), a to vše po dobu pouhého jednoho roku.

To znamená, že planetární systémy podobné jako naše, nejsou ve vesmíru nic neobvyklého. Dokonce i v relativně blízkém vesmíru. Ale to není nic zvláštního.

Bylo však oznámeno, že mezi zjištěnými exoplanetami je 140 podobných naší Zemi. Jsou tedy místa, která jsou vhodná pro takový život, jak jej známe.

Jak bylo oznámeno, NASA plánuje zveřejnit údaje o planetách, potenciálně vhodných pro život, ovšem ne dříve než na jaře 2011. A to jen posílilo podezření: je tedy vlastně co skrývat. Možná, že přítomnost samotných mimozemšťanů?

Pro uklidnění veřejnosti, odborníci vysvětlili: Slova „jako Země", neznamená, že objevili planetu, totožnou s naší Zemí.

Znamená to pouze to, že jsou podobné svým rozměrem. Tedy, jde o 140, i když "vzdáleně příbuzných" planet, ale i tak jde o možnost vzniku života na nich.

U prvních objevených planet taková šance nebyla. Všechny byly velké jako Jupiter nebo ještě větší. Většina astronomů byla na základě těchto objevů přesvědčena, že v Mléčné dráze dominují právě takové obří planety.

O něco dříve před Sasselovým přelomovým prohlášením přišel Duncan Forgan (4) z University v Edinburghu s výpočtem obyvatelných planet v Mléčné dráze - není jich o nic méně, než 361.

Duncan vytvořil model naší galaxie, ve které, jak je známo, inteligentní život skutečně existuje – důkazem pro takové tvrzení jsme my sami.

Zadal program, jehož parametry jsou korelovány se současnými poznatky o vlastnostech hvězd, planet o vhodné velikosti a jejich umístění v příznivé zóně pro život. I s tím předpokladem, že život se rodí s velkými obtížemi.

Obr.1: Snímek s „tajnými“ informacemi: levý sloupec zobrazuje počet zjištěných planet, které jsou "podobné Zemi".

Jinak řečeno, „Kepler“ ještě neobjevil všechny příbuzné naší Země.

To na jedné straně. A na straně druhé - Duncan sečetl ne všechny obydlené světy. Navíc, znalosti o exoplanetách, které on použil, jsou dnes již zastaralé.

To znamená, že planet, podobných Zemi, bylo objeveno mnohem více, než se dříve odhadovalo, že jich bude.

A tady vyvstává hlavní otázka: proč ani jedna cizí civilizace se dosud s námi nespojila? Nechce se s námi bavit? A proč?

Vždyť my chceme. Posloucháme pozorně nebe. Sami vysíláme signály. Posíláme vzkazy na mezihvězdných sondách ...

Odkazy

(1) Dimitar Sasselov. Wikipedia. Internet: https://en.wikipedia.org/wiki/Dimitar_Sasselov
(2) Kepler (sonda). Wikipedia. Internet: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kepler_(sonda)
(3) Kubala, P.: Komentář: NASA hasí skandál, který se nestal. Exoplanety, 28.7.2010. Internet: http://www.exoplanety.cz/2010/07/28/nasa-hasi-skandal-ktery-se-nestal/
(4)  Duncan Forgan. Internet: https://risweb.st-andrews.ac.uk/portal/en/persons/duncan-forgan(ab96f816-d860-438b-b948-56967d884d34).html

Pokračování


***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 969