Čas od času se objeví senzační zpráva, týkající se nějakých tajných nacistických zbraní. Tak se také stalo těsně před koncem roku 2014. Zpráva přinášela údaje o tom, že filmař Andreas Stulzer odhalil podzemní laboratoř na výroku nacistické atomové bomby. (1)

Podruhé se vracíme k tomuto případu. (2)

Základ příběhu, ze kterého povstala tato senzační zpráva je následující: rakouský filmař Andreas Sulzer se snaží natočit film o rakouském bunkru, z doby druhé světové války, který měl být určen k výrobě atomové bomby. Tyto zprávy publikuje v bulvárním tisku už od roku 2013. (3)

Co má být důkazem pro takové tvrzení?

•    Sulzer tvrdí, že má americký zpravodajský dokument z roku 1944, který se o místu zmiňuje.
•    Uvádí také vágní tvrzení o radioaktivitě.
•    Místo je spojeno s výrobním závodem, který produkoval raketové motory
•    Někteří fyzici tam mohli být posláni na práci.

To je všechno. Což je docela málo, ale budiž.

•    Spojenecké zpravodajské služby věděly v roce 1944 o německých jaderných zařízeních také málo, a laboratoře byly rozptýlené.
•    Radiace je všude a může kolísat v důsledku různých přírodních a umělých zdrojů. Ale při čtení údaje o úrovni radiace čtenář začne přemýšlet, jestli se tam skutečně něco neobvyklého nenachází. Ale teprve při zjištění konkrétních radioaktivních izotopů můžeme začít opravdu uvažovat, jaké záření se zde nachází, a zda má s předmětem našeho zájmu nějakou souvislost. (A to není nic složitého - jsou ruční zařízení, které mohou zjistit záření, jeho intenzitu a určit izotopy během asi 30 sekund). Jenže Sulzer nenabízí žádné, ani číselné údaje. Geologové se však vyjádřili, že úroveň místní radiace je zcela přirozená. (4)
•    Že někde působil ten který fyzik a vědec, na tom také není nic zvláštního. Vědci byli zapojeni prakticky v každém technickém programu během druhé světové války, takže jejich přítomnost nic nedokazuje.  

Případ však dostává nádech tajemna a konspirace – filmaři bylo odepřeno povolení k výkopům. Jenže místo je památkově chráněné, takže zákaz výkopů v historické lokalitě také není nic zvláštního.

Obr.1 článek z New York Herald Tribune 8. srpna 1945 - příběh o továrně na těžkou vodu Norsk Hydro, ve kterém se poprvé dramatizovala blízkost Německa ve výrobě atomové bomby 

O co se Sulzer dále opírá?

Jsou to velmi kontroverzní tvrzení o německém jaderném programu od Rainera Karlsche (4). Ten tvrdí, že Němci odpálili nějakou „špinavou atomovou bombu“, nebo čistě fúzní bombu. Jenže k něčemu takovému má ale velmi slabé argumenty. (6)

Novinář Sulzer tak pouze cituje Karlsche, který si myslí, že Němci byli se svým jaderným programem dále, než si většina lidí myslí. Dobrá novinářská chytristika, zvlášť když není nic, co by mohl předložit seriózního. 

Podívejme se na samotný podzemní bunkr.

Nejsou žádné věrohodné důkazy k tomu, že by měl nějakou spojitost s nějakým jaderným zařízením.

To, že Němci měli velké podzemní bunkry pro různé technické projekty, je dobře známo, ale nic o tom, že by v nich ukrývali jaderný program. Pokoušeli se vytvořit reaktor v jeskyni v Heigerlochu ke konci války, ale ten byl velmi malý. (7)

Informace o německém jaderném programu jsou opravdu zmatené, poznamenané jak senzacechtivostí, tak i politizací tohoto tématu.

Je pravda, že vědci, kteří v USA lobbovali za vývoj atomové bomby, argumentovali neznámým stavem programu v Německu a možností, že by Němci mohli být před Američany. Byl tak odstartován "závod s Němci" v supertajném projektu Manhattan. (8)

Ale už v závěru roku 1944 program Alsos (9) hlásil, že Němci nebyli daleko se svým jaderným programem. Vůbec s Američany nesoupeřili.

Je přitom také známo, že nejvýznamnější německý jaderný fyzik Heisenberg (10) vědomě sabotoval celý projekt.  

 

Obr.2 Spojenecká vojska demontují německý experimentální výzkumný reaktor v Haigerlochu, jako součást mise Alsos.

Všechna doposud známá fakta o nacistickém jaderném programu jsou shrnuta v knihách Marka Walkera: German National Socialism and the Quest for Nuclear Power, 1939-1949 (11) a Nazi Science: Myth, Truth, And The German Atomic Bomb. (12) 

Základní podstata Walkerovy práce je v tom, že německý jaderný program byl hlavně na papíře, ale nikdy nic v organizační nebo technické rovině, až na pobočný projekt, zaměřený především na vývoj reaktoru. Nikdy nevyvinuli rozsáhlé izotopové zařízení k obohacování uranu, a neměli reaktor, který by šel na kritické množství, nezbytné pro vývoj bomby.

Jejich reaktor byl důmyslný za podmínek, které měli k dispozici, ale nikdy nemohl dosáhnout kritického množství. Někteří členové jednotlivých týmů, kteří pracovali na projektu, měli nějaké představy o tom, jak by mohla fungovat jaderná zbraň, ale to bylo všechno. 

Žádné nové argumenty o německém úspěchu jaderného programu tu nejsou. Takové informace musí být vždy porovnávány s tím, co víme o technických požadavcích na takový program.

Projekt Manhattan sice nemusel být jediný model úspěšného jaderného programu (a byl v mnoha směrech neobvyklý), ale poskytuje některé základní představy o jaderném programu ve 40. letech.  Každý úspěšný program na výrobu plutonia vyžaduje poměrně velké reaktory, protože z každé tuny uranu lze získat pouze gramy plutonia. (Každý ze tří prvních reaktorů v Hanfordu extrahoval pouze 225 g plutonia z každé tuny zpracovávaného uranu.)

Také každý úspěšný program izotopového obohacování uranu vyžaduje obrovské dodávky uranu (projekt Manhattan spotřeboval tisíce tun uranu), velká zařízení, a mnoho elektřiny.

Obr. 3 Experimentální reaktor v Heigerlochu. Kusy uranu jsou v podobě krychlí, zavěšených na řetězech.

Pokud se dnes píše o zázračném pokroku v této oblasti, proč o tom není jediný zápis ani záznam, ani stopa v organizační oblasti? Nic takového program Alsos neobjevil. Ani zajatí němečtí vědci na farmě Hall, kteří byli pečlivě vyslýcháni a tajně odposloucháváni, o ničem takovém nevěděli. Jejich práce a pobyt po celou dobu války byl přesně zmapován.

Zkrátka takový velký program by zanechal velké stopy. Pokud někdo chce dnes tvrdit, že německý program byl velký, musí ukázat, kde tyto stopy jsou, nebo přijít s přesvědčivým argumentem, proč tu žádné stopy nejsou.

Je možné, aby čím dále od konce 2. sv. války se objevovaly stále nové a nové tajné zbraně nebo nové a nové podrobnosti o nich? Nebo že by po 65 letech mohlo být v archivech objeveno něco nového? Těžko. Tyto archivy jsou už dávno prozkoumány. Navíc, celým Německem a Evropou prošla vojska Spojenců.

Představy, že se německý jaderný program mohl skrývat v nějakých tunelech s vězni, je absurdní.

Odkazy

(1) V Rakúsku objavili utajené laboratórium Hitlera. Mali v ňom vyrobiť superzbraň. Aktuality.sk. 31.12.2014. Internet: https://www.aktuality.sk/clanok/267965/v-rakusku-objavili-utajene-laboratorium-hitlera-mali-v-nom-vyrobit-superzbran/
(2) Hledání jaderných zvraní Třetí říše. ZaZ, 8.5.2014. Internet: http://www.zahadyazajimavosti.cz/index.php/historie/469-hledani-jadernych-zbrani-treti-rise
(3) Austria to conduct search for secret Nazi nuclear weapon laboratory hidden underneath concentration camp complex. Daily Mail. 27.12.2013. Internet: http://www.dailymail.co.uk/news/article-2529864/Austria-conduct-search-secret-Nazi-nuclear-weapon-laboratory-hidden-underneath-concentration-camp-complex.html
(4) Nazi Atomic Bomb Plant? Probably Not. Nuclear Diner, 1.1.2015. Internet: http://nucleardiner.com/2015/01/01/nazi-atomic-bomb-plant-probably-not/
(5) Rainer Karlsch. Wikipedia. Internet: https://en.wikipedia.org/wiki/Rainer_Karlsch
(6) Hitlerova A-bomba? KPUFO.EU/SK, 12.7.2010. Internet: http://www.kpufo.eu/sk/index.php/zahady/783-hitlerova-a-bomba
(7) Forschungsreaktor Haigerloch. Wikipedia. Internet: https://de.wikipedia.org/wiki/Forschungsreaktor_Haigerloch        
(8) Projekt Manhattan. Wikipedia. Internet: https://cs.wikipedia.org/wiki/Projekt_Manhattan 
(9) Alsos Mission. Wikipedia. Internet: https://en.wikipedia.org/wiki/Alsos_Mission 
(10) Werner Heisenberg. Wikipedia. Internet: https://cs.wikipedia.org/wiki/Werner_Heisenberg
(11) Walker, M.: German National Socialism and the Quest for Nuclear Power, 1939-49. ISBN-13: 978-0521438049  Internet: https://www.amazon.com/gp/product/0521438047/ref%3Das_li_qf_sp_asin_il_tl%3Fie%3DUTF8%26camp%3D1789%26creative%3D9325%26creativeASIN%3D0521438047%26linkCode%3Das2%26tag%3Drestrdata-20%26linkId%3DR4LWMP3YABBGIRDG
(12) Walker, M.: Nazi Science: Myth, Truth, And The German Atomic Bomb Softcover reprint of the original 1st ed. 1995 Edition,  Kindle Edition. ISBN-13:  978-0306449413. Internet: https://www.amazon.com/gp/product/B007HOO61Q/ref=as_li_qf_sp_asin_il_tl?ie=UTF8&camp=1789&creative=9325&creativeASIN=B007HOO61Q&linkCode=as2&tag=restrdata-20&linkId=J5D6FA766DH7XMN5    

 

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 587