Byli templářští rytíři skutečnými „únosci ztracené archy"?

Templářští rytíři byli možná prvním tajným společenstvím na světě.

 

 

 

DRŽITELÉ ZTRACENÉ ARCHY?

 Nalezli templáři skutečně Archu úmluvy? A odvezli ji poté do Francie, kde ji uschovali, když se království křižáků na Blízkém východě zhroutila před příchodem Mameluků? Možná si mohl Indiána Jones v tomto případě ušetřit cestu do Egypta. Podle legendy, která je s templáři úzce spjata, přísně vypadající rytíři, sídlící na troskách Šalamounova chrámu, velice zaujali Jolandu, ženu Balduina Jeruzalémského. Když se tajně dostala do jejich budovy, objevila cestu do krypty, kde s úžasem spatřila šest rytířů, kteří v tiché meditaci stáli kolem předmětu, který nemohl být ničím jiným než Archou.

Podle dostupných důkazů si templáři jako místo pro svoje sídlo nezvolili trosky Šalamounova chrámu náhodou a ihned započali s výkopy ve snaze nalézt něco konkrétního, co zde bylo skryto celá staletí před vznikem řádu. Než tuto možnost zavrhneme, možná bychom si mohli říci, že onen tak často zmiňovaný „měděný svitek", jenž je součástí Svitků od Mrtvého moře, popisuje řadu pokladů a náboženských předmětů, jež byly pod Šalamounovým chrámem údajně pohřbeny. Co jestli se templáři dostali k podobnému zdroji?

V této chvíli bychom si měli objasnit jisté historické skutečnosti. Když Titovy římské legie roku 70 dobyly Jeruzalém, odvezly s sebou z chrámu všechny poklady včetně posvátné menory (sedmiramenného svícnu), zlatého stolu a jiných předmětů. Tyto poklady byly po dobytí Říma Vandaly převezeny do Kartága a později, když Belisarova byzantská armáda učinila Vandalskému království konec, byly dopraveny do Konstantinopole. Pověrčivý císař Justinián, který se bál, že ukořistěný „poklad Židů" by mohl způsobit zkázu Konstantinopole, ho nechal roku 555 poslat do Jeruzaléma. V tomto okamžiku se z historie jeho stopa ztrácí, a máme tedy právo se domnívat, že poklad zůstal v městě Davidově a nebyl odvezen plenícími Araby, kteří o století později dobyli Palestinu.

Je odvážné tvrdit, že součástí tohoto ztraceného pokladu byla i Archa úmluvy, ovšem značná tajuplnost, která v tomto ohledu templáře obestírá, dává tušit, že význam jejich nálezů vzbudil úctu uvnitř samotného řádu. Tento záhadný „nález" byl poslán do Evropy, snad do blízkosti Rennes-le-Cháteau, který byl obklopen templářským opevněním, a ukryt ve zvláště k tomu účelu postavené síni skryté pod kopcem, na němž stojí hrad Hautpoul a kolem něj se rozprostírající vesnice. Je snad tohle oním tajemstvím, které je hlavním klíčem templářské hádanky? Měl řád informace o tom, že Archa byla ztracena někde v katakombách zbořeného chrámu, na jehož troskách byla postavena mešita Al-Aqsa? Zasvěcení do tohoto tajemství by zajisté odpovídalo děsivosti a strašlivosti, o jaké se sami templáři zmiňovali, a zdroj veliké a záhadné moci templářů mohl spočívat právě v opatrování takovéhoto posvátného předmětu.

V této legendě, jež přežila až do našich časů, však zdaleka nefigurují pouze templáři. Podle Michaela Baigenta a Richarda Leigha, autorů knih Holy Blood (Svatá krev), Holy Grail (Svatý grál) a The Messianic Legacy (Mesiášský odkaz) tvořili templáři pouhou ozbrojenou složku většího řádu, jenž zůstal utajen a jenž byl označován různými jmény, mezi které patří i „Převorství Siónu". Tato řada spekulací a seriózního bádání vede k jedné z nejsložitějších záhad naší doby — tajemství malého francouzského města Rennes-le-Chateau, s nímž je spojena řada navzájem propletených záhad, které nikdy nebyly vyřešeny, a to ani po důsledném výzkumu amerických a evropských badatelů.

Jeden z těchto badatelů, Lionel Fanthorpe, bádání v Rennes přirovnal k loupání cibule — s tím rozdílem, že badatel je uvnitř cibule a propracovává se od menší slupky ke stále větší a větší. Fanthorpe uvádí, že tato ospalá vesnička si získala pověst studny tajemného vědění, kde se nachází například Smaragdová deska Herma Trismegista, alchymická pojednání, ztracený poklad sekty katarů, která byla brutálně vyhlazena v polovině 13. století během papežské křížové cesty, a jiné vzácné a mystické amulety.

Historie nám říká, že i když templáři hrad v Rennes neobývali, opevnili jeho okolí masivními hradbami, a lze tak logicky dojít k závěru, že Rennes bylo součástí jejich držav. O několik staletí později farář Bernard Sauniere v Rennes učinil objev, jenž mu vynesl velké bohatství. Našel snad místo, kde byla uložena Archa úmluvy, a byl za to snad bohatě odměněn neznámou zainteresovanou stranou, třeba katolickou církví? Podle nepodložených a neověřených zpráv je Archa uložena právě ve Vatikánu. Teorie „Převorství Siónu" spisovatelů Baigenta a Leigha, podporována vynikající detektivní prací, dokazuje, že toto uzavřené, politicky činné evropské společenství zdědilo templářský odkaz, možná dokonce i vědomost o tom, kde přesně se nachází ztracená archa.

V roce 1979 Pierre Plantard de St. Clair, údajný „velmistr" převorství, sdělil těmto spisovatelům během interview, že poklady odvezené z Jeruzaléma budou izraelské vládě vráceny, „až přijde ten pravý čas". Můžeme jen doufat, že ten čas přijde ještě za našeho života.

Scott Corrales

Z časopisu Paranoia (The Conspiracy Reader), číslo 16, jaro 1997. In: Al Hidell - Joan d´Arc: Konspirační čítanka. Maťa (Lublaňská 22, Praha 2) 2002

Čtěte více: Řád chudých rytířů Krista a Templu Šalamounova. KPUFO.CZ: http://www.kpufo.cz/oblasti/ota/templar/index.htm 

 


***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 595