Kniha prof. Františka Lexy, vydaná roku 1923, popisuje beletrii ve starověkém Egyptě, její vývoj a ukázky z děl, které byly do té doby přeloženy. Vybíráme ukázky, týkající se záhadných jevů a přítomnosti tajemných bytostí

 

Povídka o ztroskotanci ...

Původní hieratický text povídky o ztroskotanci, pocházející ze střední říše, vydal ruský egyptolog Valdemar Golonišeff v knize: "Lés papyrus hieraques nro. nro. 1115, 1116A et 1116B ďé l´Ermitage impérial á St. Pétersbourg," v Petrohradě, r. 1913. Hieroglyfický přepis a překlad této povídky vydat již dříve v článku: "Papyrus hiératique de Saint-Pétersbourg" v Recucit de travaux relatifs a la philologie et á l´archéologie égyptiennes et assyriennes, sv. XXVIII., 1906. Téhož roku vydali překlad této povídky, také G. Maspero pod názvem "Le naufragé" v "Les contes populaires" (3. vyd.), (obr.1) a Ad. Erman pod názvem "Die Geschichte des Schiffbruchigen" v "Zeitschrift fur aegyptische Sprache und Altertumskunde", sv. 43.

Všechny tři překlady jsou dobré a liší se jen v několika drobnostech; příčina toho jest, že tento text jest lexikálně i gramaticky, velice snadný. 

*

Znamenitý průvodce řekl mi: "Buď vesel, kníže! Pohleď, dopluli jsme do sídelního města. Mužstvo chápe se palic, zatlouká do země kolíky a vyhazuje vlečné lano na zemi. Všichni vzdávají chválu bohu a děkují mu, a druh objímá druha. Naše mužstvo zdrávo se vrátilo, a naše vojsko neutrpělo ztráty, ačkoliv pluli jsme až na konec Vavatu, (1) obepluvše Senmut. (2) A hle, šťastně jsme se vrátili, přišli jsme do naší vlasti!

Poslyš mě kníže, - nemiluji okolků! - nalej mi vody na ruce a umyj se, a až budeš tázán odpovídej. Mluv s králem sebevědomě, odpovídej, nezajíkej se, neboť ústa muže jsou jeho záchranou; jeho řeč rozjasňuje mu tvář krále; jednej tak, jak radí ti tvé srdce, a král bude mluviti s tebou laskavě. Budu ti vypravovati o něčem podobném, co potkalo mne; když vydal jsem se na cestu do královských lomů.      

Vyplul jsem na moře s lodí 150 loket dlouhou a 40 loket širokou, a na ní byla posádka 150 nejlepších mužů z celého Egypta. Prohlíželi si nebe, prohlíželi si zemi, a jejich srdce byla srdnatější než srdce lvů. Oznamovali, že přijde bouřlivý vítr dříve než přicházel, a že přijde bouře dříve než nastala.

Když byli jsme ještě na moři, přihnal se bouřlivý vítr, a dříve než mohli jsme přistáti u země, zdvihal vítr osmiloketní vlny. (Zlomený) stěžeň narážel na loď a ona se potopila a všichni, kdo byli na ní, zahynuli; ani jeden z nich nezůstal na živu.

Já byl jsem vyvržen mořskou vlnou na ostrov, kde jsem strávil tři dny sám; jen mé srdce bylo mi soudruhem. Spal jsem v dutém stromu, a jeho (stín) objímal mě, ve (dne). Vzdaloval jsem se jen, abych se dověděl, co dám do úst. Našel jsem tam fíky, hrozny vína a všelijaké jiné znamenité ovoce. (3) Byly tam také ryby a ptáci, takže nic tam nescházelo.

Nasytil jsem se a plné ruce (ovoce) složil jsem ještě na zemi, zhotovil jsem si vřeteno na rozdělání ohně; nalámal jsem dříví, rozdělal jsem oheň a vzdal jsem zápalnou oběť bohům.

Tu uslyšel jsem strašlivý hluk; myslil jsem, že jest to mořské vlnobití. Stromy se zmítaly, a země se třásla. Když jsem odhalil svůj obličej, spatřil jsem, že se to sem plazí had. Byl třicet loket dlouhý a měl vous delší než dva lokte, jeho tělo bylo pokryto zlatou koží a jeho obočí bylo z pravého lapisu lazuli. Vzpřímil se; otevřel svá ústa na mě, jenž jsem ležel před ním na břiše; a pravil mi: "Kdo tě sem zanesl, maličký? Kdo tě sem zanesl? Neřekneš-li mi, kdo tě zanesl na tento ostrov, pak ukážu ti, že jsi popel a nikdo tě již nespatří." - "Což odpovídáš mi tak, že tě neslyším, ačkoliv jsi přede mnou? Či mě nevidíš?"

Pak uchopil mě do svých úst, zanesl mě do svého doupěte a položil mě na zemi, aniž mi ublížil. Byl jsem zdráv, nic mi nescházelo.

A zase otevřel svá ústa na mě, jenž jsem ležel před ním na břiše, a zeptal se mne: "Kdo tě přinesl, maličký? Kdo tě přinesl na tento mořský ostrov, jehož oba břehy, jsou ve vlnách?"

Odpovídal jsem mu, maje ruce uctivě zkřiveny. Vypravoval jsem mu: "Vydal jsem se na cestu do lomů s rozkazem krále na lodi 150 loket dlouhé, 40 loket široké, a na ní byla posádka 150 nejlepších mužů z celého Egypta. Prohlíželi si nebe, prohlíželi si zemi a jejich srdce byla srdnatější než srdce lvů. Oznamovali, že přijde bouřlivý vítr dříve než přicházel a že přijde bouře dříve než nastala. Druh nad druha byl srdnatější a statnější; nebylo hlupáka mezi nimi. Když byli jsme ještě na moři, přihnal se bouřlivý vítr a dříve než mohli jsme přistáti u země zdvíhal osmiloketní vlny. (Zlomený) stěžeň narážel na loď, ona se (potopila), a všichni, kdo byli na ní, zahynuli; ani jeden z nich nezůstal na živu. Hleď, jen já jsem se zachránil na tvůj břeh. Byl jsem přinesen na tento ostrov mořskou vlnou."

On mi řekl: "Neboj se! Neboj se, maličký! Neměj starostí. Když jsi se dostal ke mně, pak bůh to byl, jenž daroval ti život a přinesl tě na tento ostrov duchů, na němž nic neschází; jest na něm hojnost všeho dobrého. Hleď, budeš zde tráviti měsíc po měsíci, až zde pobudeš čtyři měsíce. Pak připluje loď ze sídelního města, a na ní bude mužstvo, které znáš. Vrátíš se s nimi do sídelního města a zemřeš ve svém domově.

Příjemno jest vypravovati o zlých příhodách, když minuly. Budu ti vypravovati o tom, co stalo se na tomto ostrově. Žil jsem zde se svými sourozenci a dítkami, bylo nás celkem 7 hadů; nepřipomínám ti malé dcerušky, které se mi dostalo náhodou.

Tu spadla hvězda a oni unikli z ohně, šlehajícího z ní, jsouce jím zachváceni. Já nebyl jsem s těmi, kteří uhořeli. Stál jsem nad nimi téměř mrtev, když našel jsem je, jedinou kupu mrtvol.

Budeš-li statečný a bude-li pevné tvé srdce, obejmeš své dítky ve svém náručí, zlíbáš svou manželku a spatříš svůj dům; to jest nejlepší ze všeho. Dostaneš se do sídelního města a budeš v něm bydleti mezi svými druhy."

I vrhl jsem se na břicho, skláněl jsem před ním čelo až k zemi, a řekl jsem mu: "Vylíčím králi tvou slávu a budu mu vypravovati o tvé vznešenosti a dám ti poslati vonné oleje, vonné masti a kadidlo určené pro chrámy, jímž rozveselují se bozi. Budu vypravovati, co se mi stalo a co jsem spatřil tvou mocí. V sídelním městě budou ti vzdávati díky před úřednictvem celé země. Zabiju ti býky, a oškubu ti ptáky na zápalnou oběť, a dám ti poslati nákladní lodi naložené vším, co nádherného jest v Egyptě, jak činí se bohu milujícímu lidi, jenž dlí ve vzdálené zemi, které lidé neznají.“

On usmál se mně i tomu, co jsem řekl, jako bláhovosti, a řekl mi: "I kdybys byl pánem (všeho) kadidla, myrhy nemáš mnoho. Já vsak jsem králem Puntu, a tamější myrha patří mně. Onen vonný olej, o němž jsi řekl, že bude poslán, jest hlavním výtěžkem na tomto ostrově. Jakmile se však odtud vzdálíš, nespatříš již nikdy tohoto ostrova, jenž promění se v mořské vlny.“

Loď připlula, jak bylo předpověděno. Šel jsem, vyšplhal jsem na vysoký strom, a poznal jsem ty, kteří byli na ní. Šel jsem, abych to hadu oznámil, ale shledal jsem, že on to již věděl. Vrhl jsem se na břicho a zkřivil jsem uctivě své ruce před ním.

On dal mi náklad myrhy, vonných olejů a mastí, antimonové černi, velký balík kadidla, sloní zuby, chrty, paviány, mořské kočky, a mnoho jiných drahocenných věcí.

Naložil jsem to na loď, a když vrhl jsem se na břicho, abych mu poděkoval, řekl mi: "Hleď, za dva měsíce vejdeš do sídelního města; obejmeš své dítky a znova nabudeš mladosti ve své rakvi."

Sestoupil jsem na břeh lodi, zavolal jsem vojáky, kteří byli v lodi, a vzdávali jsme díky, pánu tohoto ostrova, já na břehu i ti, kteří byli na lodi.

Pluli jsme na sever do sídelního města krále a dorazili jsme tam za dva měsíce, jak bylo řečeno. Předstoupil jsem před krále a přinesl jsem mu dary, které přivezl jsem z onoho ostrova.

Král poděkoval mi před úředníky celé země, stal jsem se průvodcem a dostalo se mi jeho otroků. 

Pohleď, když vrátil jsem se po tom všem, co v jsem spatřil, a co jsem zakusil, poslechni mne, neboť hleď, bývá dobře poslechnouti lidí!"

Já jsem mu odpověděl: "Nenamáhej se, výtečný příteli! Což dává se při rozednění voda ptáku, jenž má býti ráno zaříznut?"

Tuto povídku opsal tak, jak ji našel napsanou, písař znamenitých prstů Ameni (syn) Amenoův, kéž žije, jest zdráv a dobře se mu daří.

Pozn.


(1) - Vavat je jméno části Nubie na jih od druhého kataraktu nilského.
(2) - Senmut jest ostrov u nynějších Fil.
(3) - V textu vyjmenovány jsou určité druhy, nám dosud neznámé.

Podle : Lexa, F.: Beletristická literatura staroegyptská. Nakl. J. Šnajdr, Kladno, 1923 

 


***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 271