Kniha prof. Františka Lexy, vydaná roku 1923, popisuje beletrii ve starověkém Egyptě, její vývoj a ukázky z děl, které byly do té doby přeloženy. Vybíráme ukázky, týkající se záhadných jevů a přítomnosti tajemných bytostí

 

Povídky z papyru paní Westcarové

Německý egyptolog Richard Lepsius r. 1839 na své vědecké cestě po Anglii dostal od pí. Westcarové, horlivé sběratelky starožitností, darem svitek papyru, popsaný hieratickým písmem.

Přečetl v něm královská jména Chufev a Snofrev; a poznal, že je to text literární. Chystal se propracovati jej, jak patrno jest z toho, že dal si zhotoviti kopie tohoto textu, z nichž se zachovaly:

1. kopie str. I-III a VIII-IX,
2. kopie str. I-III,
3. kopie str. I-XII.

Tyto kopie jsou sice špatné, ale přece důležité, protože se v nich vyskytují místy značky, jež zmizely z originálního textu, jenž nebyl patřičně uchováván.

Když Lepsius r. 1884 zemřel, Adolf Erman marně se pídil v pozůstalosti Lepsiově po tomto svitku papyru. Teprve r. 1886 na podzim byl náhodou objeven dělníky, opravujícími střechu domu, v němž Lepsius bydlel, na půdě. Tak byl šťastně zachráněn a jest nyní majetkem berlínského musea.

Jak ukazuje formát listů, z nichž jest svitek slepen, a paleografické vlastnosti písma, jímž jest text psán, pochází text z doby, kdy Egypt byl v poddanství Hyksósů (1630 - 1580 př.l.)

Na velkou cenu tohoto papyru pro gramatické studie staroegyptské řeči upozornil Ad. Erman ve své práci "Die Sprache des Papyrus Westcar. Vorarbeit zur Grammatik der alteren aegypfischen Sprache", Gottingen, 1889. Za rok na to vydal pak Erman fototypickou reprodukci papyru s hieroglyfickým přepisem, překladem, komentářem a slovníkem: Die Marchen des Papyrus Westcar, Berlin, 1890.

Zničený začátek povídky, lze snadno doplniti podle jiných staroegyptských textů beletristických. Za to však vůbec nevíme, jaké bylo pokračování a konec druhé části historické pověsti o příchodu prvních králů páté dynastie na svět. Písař totiž, dopsav dvanáctou stranu, zanechal své práce a nikdy již se k ní nevrátil.

Povídky o čarodějnících

Za časů Veličenstva krále Horního Egypta a Dolního Egypta Chufa (1) seděl Jeho Veličenstvo na svém trůnu v přijímací síni paláce, maje na své hlavě dvojitou korunu a kolem jeho trůnu stáli jeho tři synové: královský princ Dedefre (2), královský princ Chafre (3), královský princ Baufre (4) a královský princ Hardedef (5) a před Jeho Veličenstvem leželi na svém břiše všichni skuteční královi známí a královi průvodci.

Jeho Veličenstvo jim řekl: "Dal jsem vás zavolati; abych vám oznámil, že za doby Mého Veličenstva nestal se, žádný div, jenž by mohl býti zapsán, aby četli o něm  synové vašich synů a vypravovali o něm synům svých synů, a aby žilo jméno čarodějníka, který tento div vykonal, v ústech všech pokolení na věky věkův. I rozkazuji, aby ten, kdo o zná nějaký div, který se stal za vlády mých otců, králů Horního Egypta i Dolního Egypta, vypravoval o něm přede mnou, aby byl zapsán a nezapomnělo se na něj na věky."

I. Podstata příběhu, který vyprávěl královský princ Dedefre, se nedochovala.

II. Tu vstal královský princ Chafre a řekl: "Budu vypravovati Tvému Veličenstvu o divu, který se stal za časů tvého otce Nebky (6) ospravedlněného, když vydal se na cestu do chrámu Ptaha, pána Života obou zemí. (7)

Když Jeho Veličenstvo ubíral se do Menoferu, navštívil také (...) nejvyššího předčitatele svatých knih Vebaonera, a on doprovázel Jeho Veličenstvo na další cestě.

Zatím manželka Vebaonerova zahořela láskou k jakémusi občanu. I poslala k němu svou služku se vzkazem: "Nejvyšší předčitatel svatých knih Vebaoner odcestoval s Jeho Veličenstvem a jeho manželka onemocněla láskou k tobě a zemře, nepřijdeš-li k ní."

Občan odpověděl: "Přijdu."

I poslala mu manželka Vebaonerova skříň plnou skříň svých oděvů a vonných mastí. Občan natřel se vonnou mastí, oblékl se do krásného oděvu a šel se služkou.

Vebaoner měl pak besídku s rybníkem. A po čase, (když Vebaoner se vrátil z cesty s Jeho Veličenstvem domů), řekl občan manželce Vebaonerově: "Jest besídka u rybníku Vebaonerova. Hleď - travme své chvíle v ní!"

Manželka Vebaonerova poslala správci domu, jenž dozíral na rybník vzkaz: "Dej připravit besídku u rybníku!"

Pak odebrala se tam a trávila tam celé dny, popíjejíc s občanem až do západu slunce. Když nastal večer, on sestupoval do rybníku a služka ho obsluhovala, když se koupal. Jednou však správce domu spatřil všecko, co se dálo v besídce u rybníku Vebaonerova.

Druhého dne, když se rozednilo, šel správce domu k vrchnímu předčitateli svatých knih Vebaonerovi a řekl mu všecko, co dělala manželka Vebaonerova s občanem v besídce u rybníka.

Vebaoner mu řekl: "Přines mi skříňku ze zlata a ebenového dřeva, která jest v mém domě!" Když ji sluha přinesl, vyňal z ní Vebaoner vosk a vytvořil z vosku krokodýla sedm palců dlouhého, a odříkal nad ním čarovné říkadlo, a řekl: "Až občan přijde a bude se koupati v mém rybníku, chyť ho a stáhni ho do hlubiny!" Pak podal krokodýla správci domu a řekl mu: "Až občan sestoupí podle svého denního zvyku do rybníku, hodíš krokodýla za ním!" Správce domu vzal si voskového krokodýla a odešel.

Manželka Vebaonerova poslala vzkaz správci domu, jenž dozíral na rybník: "Dej připraviti besídku u rybníka, přijdu a pobudu u ní!"

Besídka byla vystrojena všemi dobrými a krásnými věcmi, a (manželka Vebaonerova) přišla do ní s občanem a hodovali.

Když nastal večer, šel občan podle svého denního zvyku (a sestoupil do rybníka, aby se vykoupal). Tu správce domu hodil voskového krokodýla za ním do vody, a on proměnil se v krokodýla sedmiloketního, uchopil občana a stáhl ho do hlubiny.

Vebaoner strávil s Veličenstvem králem Horního i Dolního Egypta Nebkou ospravedlněným sedm dní na cestách, a občan byl celou tu dobu zdráv v tlamě krokodýla, aniž dýchal.

Když minulo sedm dní, vrátil se král Horního i Dolního Egypta Nebka ospravedlněný do (svého sídelního města). Tu nejvyšší předčitatel svatých knih Vebaoner předstoupil před krále a řekl mu: "Nechť jde Tvé Veličenstvo a spatří div; který se stal za vlády Tvého Veličenstva s občanem a krokodýlem!"

Jeho Veličenstvo šel s nejvyšším předčitatelem svatých knih Vebaonerem k jeho rybníku a Vebaoner zavolal krokodýla, řka: "Přines občana na břeh!"

Krokodýl vylezl z vody, maje občana ve své tlamě.

Nejvyšší předčitatel svatých knih Vebaoner řekl: "Polož občana na zemi!" A on položil ho na zemi.

Pak mu nařídil, aby (...) (a krokodýl to vykonal). Veličenstvo král Horního i Dolního Egypta Nebka ospravedlněný řekl: "Věru, tento krokodýl jest nebezpečný!"

Ale Vebaoner se sehnul a uchopil ho, a v jeho ruce se změnil zase ve voskového krokodýla. Pak vypravoval nejvyšší předčitatel svatých knih Vebaoner Veličenstvu králi Horního a Dolního Egypta Nebkovi ospravedlněnému, co občan prováděl v jeho domě s jeho manželkou, a Jeho Veličenstvo řekl krokodýlu : "Vezmi si, co je tvé!" A krokodýl (chopil občana) a zmizel v hlubině rybníku, a nikdo se nedověděl, kam s ním zmizel. Pak nařídil Veličenstvo král Horního a Dolního Egypta Nebky, aby manželka Vebaonera byla odvedena do severního příkopu paláce, a tam dal ji spáliti a její popel dal hodit do řeky.

To jest div, který se stal za časů tvého otce, krále Horního i Dolního Egypta Nebky, a patří mezi činy nejvyššího předčitatele Vebaonera."

Veličenstvo král Horního i Dolního Egypta Chufev ospravedlněný řekl: "Budiž obětováno 1000 chlebů, 100 džbánů piva, jeden býk a dva žejdlíky kadidla králi Horního i Dolního Egypta Nebkovi ospravedlněnému, a budiž také dán koláč, velký džbán piva, velký kus masa a žejdlík kadidla nejvyššímu předčitateli svatých knih Vebaonerovi za to, že poznal jsem ukázku jeho vědění!"

A stalo se, jak nařídil Jeho Veličenstvo.

Pokračování příště

Z knihy : Lexa, F.: Beletristická literatura staroegyptská. Praha 1923

 


***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 267