Na přelomu XIX. a XX. století se po řadě obrovských archeologických objevů celému světu zjevila v plném lesku jedna z nejvýznamnějších stránek prastaré historie lidstva — egyptská kultura: obrovské pyramidy, záhadné sfingy, nádherná hrobka Tutanchamonova...

 

 

Co samozřejmějšího, než že vědci, kteří kdekoli na světě — a třeba až v Americe — našli nějaké historické památky, podobné egyptským, je hned začali spojovat s egyptským vlivem.

Určité důvody pro podobná srovnání nesporně existovaly. Jak v Americe, tak v Egyptě byl obyčej budovat pyramidy a mumifikovat zemřelé; v obou zemích byl rozšířen kult Slunce; obě oblasti měly obrázkové písmo, složitý kalendář, nádherné hrobky panovníků atd. Podobná srovnání měla dokázat, že americká kultura má svůj původ v Egyptě. Nejfanatičtějšími zastánci této teorie byli Francouzi Le Plongeon (1) a Brassere de Bourbour (2) a Angličan G. Elliot Smith (3). Většina vědců se ale postavila proti „egyptské“ teorii.

Kritiky se ujal americký archeolog Roland Dixon (4). Především prostudoval každý vědě známý případ mumifikace a prozkoumal obřady, jež s tím byly spojeny. Vyšlo najevo, že většina nejdůležitějších egyptských obřadů v jiných zemích naprosto chybí. Ostatní obřady se začínají vyskytovat tak pozdě, že nemůže být ani řeči o nějakém egyptském vlivu. A pokud jde o pyramidy, platí, že je to takový stavební útvar, který je v každé zemi světa nejvhodnější jako nejjednodušší a nejspolehlivější způsob vysoké stavby na trvanlivém podkladě. A zatímco pro egyptské pyramidy je charakteristický stejný tvar i jejich údajné určení jedinému účelu - jako hrobky - tedy americké se od nich značně liší jak tvarem, tak i zpracováním a byly budovány, aby na plochých vrcholech nesly chrámy a svatyně.

Ovšem až po létech se v Palenque ukázalo, že i zdejší pyramidy mohou být hrobkami.

Hlavní důvod proti „egyptským" teoriím však je – čas. Starobylá egyptská a mezopotamská kultura kvetla už ve 3 tisíciletí před naší érou, zatímco v Mexiku a Peru lze klást podobný rozkvet v nejlepším případě na hranici naší éry. Tak velký časový rozdíl — celá tři tisíce let — vylučuje jakékoli přímé působení ohnisek starobylé kultury Starého světa na Ameriku.

Odkazy

(1) Augustus Le Plongeon. Wikipedia. Internet: http://en.wikipedia.org/wiki/Augustus_Le_Plongeon

(2) Charles Chretiénne Braseur de Bourbourg. Wikipedia. Internet: http://en.wikipedia.org/wiki/Charles_%C3%89tienne_Brasseur_de_Bourbourg

(3) Grafton Eliot Smith. Wikipedia. Internet: http://en.wikipedia.org/wiki/Grafton_Elliot_Smith

(4) Roland Burrage Dixon. Wikipedia. Internet: http://en.wikipedia.org/wiki/Roland_Burrage_Dixon

Pokračování příště

 

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 238