Už po řadu věků nedá lidem spát legenda o bájné Atlantidě, jež při jakési záhadné katastrofě zmizela v hlubinách moře. Počet knih o tomto tajemném ostrově už dávno překročil 20 tisíc.  O Atlantidě se píše v novinách i časopisech, vedou o ní vzrušené diskuse i autoři fantastických románů.

 


Celkem vzato však legenda o Atlantidě přinesla vědě daleko víc škody než užitku. Když filozof Platón (1) ve 4 století před naším letopočtem zapsal tuto krásnou legendu, sotva tušil, jak bude po staletích zneužita. Pohádkový ostrov, opředený romantickým přísvitem, měl nejednou posloužit jako vítané rozřešení nejrůznějších záhad starověké historie. A když meče španělských dobyvatelů pootevřely užaslé Evropě oponu, jež dosud skrývala Nový svět, když bylo odhaleno bohatství indiánských vyspělých civilizací, vyplul znovu na povrch starý mýtus o Atlantidě: byla prohlášena za pravlast všech amerických civilizací. Jako první začal propagovat tuto verzi španělský historik Fernando de Oevido (2) v roce 1535.

V téměř nezměněné formě se legenda o Atlantidě zachovala až do roku 1882, kdy Ignatius Donnelli vydal knihu „Atlantida – předpotopní svět“. (3) (4)

Tvrdil v ní, že přechod od barbarství ke kultuře se uskutečnil právě na Atlantidě. Atlantiďané pak přenesli plody své vyspělé kultury do všech koutů světa: na břehy Mexického zálivu stejně jako do Skandinávie, do údolí řeky Mississippi i na středomořské pobřeží.

Asi o deset let později jakýsi Američan zcela vážně prohlásil, že chrám guatemalských Indiánů v Utatlanu je tím velkolepým chrámem Atlantiďanů, který popsal Platon. Když pak šest desetiletí později podnikla americká geologická expedice v Utatianu bádání, ověřila si, že jak chrám, tak i celé město byly vybudovány v XV. století naší éry, tedy 1900 let od smrti Platonovy a deset tisíc let od zániku Atlantidy.

Logickým vyvrcholením staletých diskusi o legendárním ostrově byla díla Angličana Lewise Spense (5) „Atlantiďané v Americe" (1924) a „Problém Atlantidy“ (1925). Spens už se neodvažoval tvrdit, že je Atlantida je kolébkou všech dávných kultur. Snažil se však dokázat, že všechny pozoruhodné vynálezy amerických Indiánů včetně opravování kovů, písma a kalendáře byly přineseny přistěhovalci z Atlantidy. Při hledání jejich stop v Novém světě si povšiml impozantní figury mexického boha větru Quetzalcoatla. V jednom starém rukopise se vyskytl obraz tohoto boha v podobě postavy, podpírající rukama nebeskou klenbu. To Spencerovi stačilo k prohlášení, že Quetzalcoatl není nikdo jiný než mexický Atlas, a Atlas je i bohem obyvatel Atlantidy.

Uprostřed stále neutuchajících diskusí o Atlantidě se z vůle Angličana Jamese Churchwalda (6) vynořil z Tichého oceánu další legendární kontinent – Mu.

Rozkládal se prý kdesi v centrální oblasti oceánu, mezi Amerikou a Asií a jeho zbytky prý jsou dnešní ostrovy Polynésie. Churchward prohlásil Mu za pravlast všech starobylých kultur. Podle jeho názoru, přičemž čerpal z jakýchsi zápisů z indického chrámu, zanikl tento kontinent ve 12. tisíciletí před naším letopočtem následkem tajemné katastrofy a jeho obyvatelé se přestěhovali do Mexika, kde založili četné kvetoucí kolonie.

Ve 20. letech 20. století, kdy psal Churchward své knihy, však ještě nebyly známy údaje o geologické stavbě dna Tichého oceánu, které zatím vylučují existenci větší pevniny. Navíc v tomto období působili v Mexiku jen lovci, kteří po sobě nezanechali výraznější civilizační stopy, než obvyklých stop doby kamenné. Tak to tedy vypadalo s „přistěhovalci z ostrova Mu"...

Odkazy

(1) Platón. Wikipedia. Internet: http://cs.wikipedia.org/wiki/Plat%C3%B3n 

(2) Gonzalo Fernández de Oviedo y Valdés. Wikipedia. Internet:  http://en.wikipedia.org/wiki/Gonzalo_Fern%C3%A1ndez_de_Oviedo_y_Vald%C3%A9s

(3) Ignatius L. Donnelly. Wikipedia. Internet: http://en.wikipedia.org/wiki/Ignatius_L._Donnelly

(4) Atlantis: The Antediluvian World. Wikipedia. Internet: http://en.wikipedia.org/wiki/Atlantis:_The_Antediluvian_World

(4) Lewis Spence. Wikipedia. Internet: http://en.wikipedia.org/wiki/Lewis_Spence

(5) James Churchward. Wikipedia. Internet: http://en.wikipedia.org/wiki/James_Churchward

Pokračování příště

 

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 237