Přišli bohové z Atlantidy?

 

 


Už v době Kryštofa Kolumba se objevitelé Ameriky setkávali s náznaky toho, že nejsou prvními osobami bílé pleti, s nimiž se některé indiánské kmeny setkaly. A vedle náznaků zde byly i četné legendy, které přežily až do současných dnů.

Jedním z nejznámějších odkazů na postavy světlé pleti a světlých vlasů je prastará povést Inků o lidech z nebes, kteří po několik století ovládali peruánské severní Andy. Poslední z nich byli údajně poraženi Inky zhruba před půlkou tisíciletí. Obavy Inků z moci bílých lidí byly natolik silné, že se snažili vymazat veškeré stopy po jejich existenci.

Ničili jejich města, hroby, kulturní pozůstatky. Proto také archeologové dlouhé roky neúspěšně pátrali po jakýchkoliv připomínkách těchto legendárních postav z nebes.

Teprve celkem nedávno zaznamenali badatelé viditelný úspěch, a to v oblasti, jejíž podmínky podle slov objevitele Dr. Petera Lerche (1) připomínají peklo. (2) Strmé stěny, hluboké propasti, neustálé deště - to vše vnuká představu, že tady lidé prostě žít nemohli. Německá výprava zde ve výšce asi 2000 metrů nad mořem na vrcholku třísetmetrové stěny našla prazvláštní hrob. V jámě o rozměrech asi 2 x 4,5 metru zasypané bílým jílem objevili pět kulovitých rakví, které byly zčásti ze dřeva, zčásti i jakési plachtoviny. Mumifikované postavy lidu Chachapoyas, kteří si říkali „Lidé z oblaků“, jsou podrobovány analýze.

Jedna z hypotéz uvažuje i o tom, nešlo-li v souvislosti se světlými lidmi o potomky Féničanů či Kartaginců, kteří objevili americký kontinent dávno před Kolumbem. Ale stejnou prioritu mohli teoreticky mít i Vikingové, i když v jejich případě je uvažováno spíše o východním pobřeží Severní Ameriky.

 

Obr.1 Postava ze Slunečná brány v Tiwanaco

Také soudce Monzon ve službách španělských dobyvatelů ve svých spisech ze 16. století píše o výpovědích starých Indiánů z oblasti Nazca. Předchůdci Inků udržovali údajně kontakt s malou skupinou lidí, žijících vysoko v horách a nazývanou Viracochas. K jejich obydlí stavěli cesty a uctívali je jako polobohy. A právě indiánské kmeny, které jsou spojovány se vznikem obrovských obrazců na náhorní plošině Nazca, pohřbívaly své mrtvé ve skrčené poloze vysoko na strmých horských štítech. Ale jen stěží lze odvodit, kdo převzal čí způsob. Za slepou uličku je rovněž považována hypotéza, spojující lidi z nebes s obyvateli na březích jezera Titicaca, ležícího 4000 metrů vysoko v bolívijských Andách. Zarážející ale je, ze zdejší nalezené stopy nejstarších rolnických kultur z doby zhruba 9600 let př.n.l., se kryjí s dobou zániku Atlantidy.

Urouové (3), kteří žijí uprostřed jezera, přišli na kontinent přes Beringovu úžinu už někdy v éře lovců mamutů. Říkají o sobě: Nejsme lidé, jsme předchůdci lidí a jsme starší než slunce.

Ovšem zajímavý je i chrámový stoup, vyčnívající z vod jezera při nízkém stavu vody. Podle náročného odborného výzkumu se jedná o věž rozlehlého obrovského chrámového komplexu na dně jezera, pocházejícího z předinckého období. Chrám podle vědců byl zaplaven v době, kdy se vody jezera zvedly na dnešní úroveň.

Kdo jej však postavil? Že by někdejší Atlanťané?

Na zodpovězení všech položených otázek si zřejmě ještě nějakou dobu počkáme, ale čas v těchto souvislostech ztrácí svůj význam.

Jak však ukázalo testování DNA pohřebišť předkolumbovských kultur Ameriky, až do příchodu Kryštofa Kolumba neobdrželo domorodé obyvatelstvo žádný jiný genetický příspěvek. (4)

Odkazy

(1) Petera Lerche. Wikipedia. Internet: https://de.wikipedia.org/wiki/Peter_Lerche_(Anthropologe)  
(2) CAMAYOC Foundation. Internet: http://camayocperu.com/lerche.html 
(3) Uru (etnikum). Wikipedia. Internet: http://cs.wikipedia.org/wiki/Uru_(etnikum) 
(4) Jennifer A. Raff, Deborah A. Bolnick: Palaeogenomics: Genetic roots of the first Americans. Nature, Nature 506, 162–163 (13 February 2014) doi:10.1038/506162a Published online 12 February 2014. Internet: http://www.nature.com/nature/journal/v506/n7487/full/506162a.html?foxtrotcallback=true

Pokračování


***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 1077