...skrytá mementa esoteriky českého baroka 

 

 

 

POSMRTNÁ DUCHOVNÍ EXISTENCE

Po řadě rozporuplných teorií o účelu úzkých průchodů ve stěnách pyramid v Gize se názor egyptologů ustálil na mystickém významu této staroegyptské architektonické zvláštnosti. Úzké dlouhé chodby měly umožnit duši zesnulého vystoupat z pohřební komory do nebeských sfér a dál žít věčným životem. Zdá se, že výsledky průzkumu pyramidových průduchů pomocí Gatenbrinkova robota v Chufuově pyramidě těmto závěrům neuškodily. Představa o volném pohybu duše zesnulého člověka byla odpradávna součástí nejrůznějších náboženských nauk. Zádušní kult přetrval i gnostické pojetí filozofie.

Obr.1: Boží hrob v Praze na Petříně

 

Posmrtná duchovní existence prolíná všemi náboženskými směry a byla respektována nejen liturgií, ale i kultovním zázemím. Dokladuje to stavební řešení a vybavení staroegyptských zádušních chrámů, antických svatyní i prehistorických přírodních obřadních míst Evropy. Křesťanská víra v posmrtné duchovno je zvlášť silně zdůrazněna nejen liturgií, ale i architektonickým a výtvarným projevem. Kaple Božího hrobu nemohou být výjimkou. Zdá se, že jdou dokonce ještě dál. Do samotného záhrobí v té podobě, jak bylo chápáno v 17. století.

   Úvahy o významu barokních replik kaplí Božího hrobu jeruzalémského typu v Čechách jsou založeny na směřování osy jednotlivých okenních otvorů vedoucích z interiéru andělských kaplí těchto staveb. Na severní straně jsou okna obrácena vždy k nejbližšímu významnému křesťanskému kostelu. Například u Horšovského Týna je to kostel Všech svatých v blízkém Horšově, ve Voticích raně barokní konventní kostel sv. Františka z Assisi, ve Slaném to byl v době vybudování kaple Božího hrobu dnes již zaniklý kostel ze 14. století na Lounském předměstí. Naopak, v protější jižní stěně kaple jsou okna překvapivě směrována na nedaleká místa prehistorických pohřebních areálů. U Horšovského Týna to bylo rozsáhlé mohylové pole u Podhájí, zcela zničené již v polovině 19. století. Okno kaple ve Slaném ukazuje na nedaleký areál prehistorického pohřebiště u obce Pchery, archeologickou lokalitu, která byla předmětem výzkumu ještě koncem minulého století. U Votic je z okna kaple možné spatřit prehistorikům známý vrch Deboreč.

Pokračování

 

 *** 

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 329