...skrytá mementa esoteriky českého baroka 

 

 

 

KŘESŤANSKÉ OBŘADNÍ PROSTORY

Kaple Božího hrobu tak, jak si je můžeme prohlédnout na zhruba desítce zachovaných objektů u nás, představují podivnou směsici barokní architektury a orientálních stavebních prvků. Stavby byly zakládány vždy některými z příslušníků místní feudální šlechty. Na průčelí některých kaplí se zachovaly kamenné tesané kartuše s rodovými erby a jmény zakladatelů stavby. Ve Voticích hrabat z Vrtbu a Heisensteinů, ve Slaném rodu Martiniců, v Horšovském Týně Trauttmansdorffů a Lichtensteinů.

Majitelé panství tedy neplnili funkci pouhých mecenášů, jak to bylo běžné při budování kostelů a jiných církevních staveb, ale přímo se hlásili k vlastnictví jimi vystavěných drobných bizarních objektů. Kaple Božích hrobů tedy ve své době nebyly chápány jen jako výhradně křesťanské obřadní prostory, i když na poutních místech plnily běžně právě tuto funkci. V převážné většině byly budovány na terénních vyvýšeninách poblíž již mnohem starších a rozsáhlejších kostelů a kaplí. Boží hroby představovaly a i v současnosti jsou věřícími uctívány jako součásti posvátných poutních míst na konci křížových cest. Krásnými příklady jsou Jiřetín pod Jedlovou, Římov, Úštěk či Svatá Anna u Horšovského Týna. Boží hrob se stal posledním zastavením na symbolické cestě Kristova utrpení. Věřící se na konci své poutě poklonili symbolickému místu biblického zázraku Ježíšova vzkříšení.

Obr.1 Kaple Božího hrobu v Pavlicích (okr. Znojmo).

 

Všechny stavby kaplí Božích hrobů na našem území mají přibližně stejný půdorys a rozměry.

V podélné ose nepřesahují deset metrů a jejich šířka bývá kolem pěti metrů. Udivuje síla stěn, v některých částech až kolem jednoho metru. Vnitřní prostory kaplí Božího hrobu jsou zásadně u všech těchto staveb rozděleny do dvou částí. Přední prostorná klenutá místnost je nazývána andělská kaple. Vstupuje se do ní z průčelí polygonální stavby dveřmi s hranatými kamennými zárubněmi. Je osvětlena okny v protilehlých bočních stěnách. Kaple pokračuje menší zadní prostorou znázorňující původně skalní hrobku. Je vybavena kamennou lavicí, na níž bylo v biblickém hrobě uloženo tělo Ježíše. V kaplích Božích hrobů je prostora prázdná, tak jak to popisuje Bible v okamžiku svědectví osob vstupujících do jeruzalémského hrobu, z něhož byl Ježíš vzkříšen. Obě prostory jsou předěleny zdí, v nichž je pouze nízko u země malý čtvercový vstupní otvor. Snad proto, aby věřící při nahlédnutí do pohřebního místa musel pokleknout. Spíš se však jedná o znázornění nízkého vstupu do jeruzalémského skalního hrobu, který byl uzavírán zavalením mohutným kulatým kamenem. Ten je naznačen kamenným kvádrem zapuštěným do podlahy každé andělské kaple našeho Božího hrobu.

Zásadní význam v konstrukci staveb kaplí Božích hrobů lze přisuzovat protilehlým oknům ve stěnách andělské kaple. Jedno z oken je pravidelně směrováno k severu, a to i přes skutečnost, že u Božích hrobů na našem území nenajdeme shodu v orientaci půdorysů staveb ke světovým stranám. Severní okno je tedy jediným shodně orientovaným stavebním prvkem našich kaplí. Protilehlé okno na jižní straně je již řešeno různě a u jednotlivých staveb je do stěny zasazeno pod různými úhly. Směřuje tedy do okolní krajiny, jako by sledovalo určité významné místo. Orientace osy okenního otvoru je individuální a u každé stavby kaple Božího hrobu jiné, od jihovýchodního až po jihozápadní směr. Bylo proto obtížné pochopit význam právě takového stavebního řešení. Jeho rozluštění je klíčem k pochopení esoterického smyslu těchto podivných drobných staveb baroka v Čechách.

Pokračování

***

 

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 327