...skrytá mementa esoteriky českého baroka 

 

 

 

Podle svědectví dobových záznamů to byla sestra Ferdinanda Františka z Vrtby - Marie Františka - podruhé provdaná za hraběte Jana Kristiána z Heisensteinu, kdo se rozhodl jako první v Čechách nechat vystavět věrnou kopii jeruzalémského Božího hrobu. V té podobě, jak o něm vyprávěli poutníci vracející se ze Svaté země. Proto roku 1658 vyslala z kláštera ve Voticích do Jeruzaléma dva mnichy františkány, Innocence Maryšku a Elevata Wienera, aby odtamtud přinesli nákresy a přesné rozměry kaple Božího hrobu. Na zpáteční cestě ale byli mniši přepadeni a o plány stavby oloupeni. Podobu kaple a její hlavní rozměry si však pamatovali natolik, že bylo možné její stavbu uskutečnit. Ne však zcela věrně podle jeruzalémské předlohy.

Tím se vysvětlují shodná architektonická ztvárnění a rozměry následně vybudovaných Božích hrobů na našem území, ale také odlišnosti v detailech stavebního provedení. Zajímavá je také skutečnost, že klášter ve Voticích si musel na svůj Boží hrob počkat. Nejdřív byla kaple roku 1665 postavena u města Slaného, roku 1667 u Mimoně a teprve v letech 1685 až 1688 na klášterním pozemku ve Voticích. 

Obr.2 Okna v jižní stěně kaple Božího hrobu u Slaného jsou do zdí usazena šikmo a směřují na jihozápad v linii k blízkému prehistorickému pohřebišti. Spolu s ostatními stavebními prvky kaple tvoří důležitou součást skrytého mystického plánu, jehož význam sahá až k samotným kořenům křesťanské víry.

 

Legenda zcela mlčí o tom, kde získali plány stavitelé kaple Božího hrobu v Praze na Zderaze, která byla vystavěna u kostela sv. Václava již v roce 1643. Tedy o celých patnáct let dříve, než měli být vysláni votičtí františkáni do Jeruzaléma. Skutečností ale zůstává, že v průběhu padesáti let druhé poloviny 17. století bylo na území Čech vystavěno kolem dvou desítek kaplí Božího hrobu jeruzalémského typu.

Jednalo se tenkrát jen o nějakou dobovou „módní vlnu"? Extravaganci vrcholného baroka? Nebo šlo o projev hlubšího duchovního významu, zašifrovaný do podivných a pro tehdejší dobu ne zcela typických stavebních miniatur?

Obr.1 v titulku: Kaple Božího hrobu u Slaného (Kladno). © KPUFO 1998

Pokračování

 

 

***

 

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 325