Fenomén kruhů v obilí je považován za nejzvláštnější tajemství XX. století spojené s výzkumem „tajemna”.  

* 4. Kruhy v obilí v Polsku

 

4. Kruhy v obilí v Polsku

Pokud známe dějiny a výsledky výzkumů celosvětového fenoménu kruhů v obilí, můžeme zkusit odhadnout, jak na tomto pozadí vypadá sled událostí v Polsku. Můžeme také přemýšlet o tom, zda wylatowský jev mohl vzniknout působením cropmakerů, pokud přijmeme poznatek Pata Delgada, že všechny složité piktogtramy jsou dílem člověka.

4.1 Polské dějiny kruhů v obilí

Polský tisk si poprvé povšiml tohoto jevu v roce 1998, kdy popsal kruh v obilí, který vznikl v Polance v Malopolsku. Následujícího roku se kruhový znak objevil v Pigżi u Toruně. O tomto znaku podrobně informoval „Nieznany Świat” udávaje, že v kruhu v obilí byly pozorovány podivuhodné anomálie ve formě poruch fotoaparátů, kamer a dokonce hodinek.

Zmíněné kruhy v obilí zajisté nemusely být prvními, které v Polsku vznikly. Na stránkách Centra výzkumu anomálních jevů (Centrum Badań Zjawisk Anomalnych) lze najít články popisující výpovědi obyvatelky  Żabna (poblíž Wylatowa). Výpověď není přesná, protože byla získána teprve v roce 2003 a týká se událostí třicet let starých. Svědkyně popisuje, že roku 1973, jako malá holčička, uviděla nad poli neidentifikovatelný létající objekt, z něhož dokonce vystupovaly jakési postavy. Je jistě těžké po třiceti letech hodnotit věrohodnost této historky. Nejzávažnější je ale fakt, že tato událost měla zanechat stopy ve tvaru kruhu polehlého obilí o průměru kolem patnácti metrů. Dle vzpomínek svědka o této události dokonce psaly noviny „Trybuna Ludu”. Pokud by skutečně v archivech existoval takový článek, byl by to náš domácí důkaz toho, že kruhy v obilí vznikaly ještě dříve než Doug Bower a Dave Chorley začali originální jev kopírovat a postupně touto novou formou umění nakazili jiné umělce nebo jednorázově tvořící vtipálky.

Fenomén kruhů v obilí začal nabývat na popularitě v Polsku po roce 2000. Zájem se soustředil hlavně na Wylatow, kde se znaky v obilí objevovaly každý rok v letech 2000 až 2005. Navzdory úsilí se nikdy nepodařilo nachytat pachatele právě při činu. Tento fakt byl považován za argument toho, že tvůrci piktogramů museli pracovat bleskově a neplánovaně, což vylučovalo možnost mechanického ohýbání obilí prknem.

4.2 Wylatowo – autentický jev nebo dílo cropmakerů?

Ve Wylatowě se roku 2000 objevily obrazce, které většinou nebyly již jen prostými kruhy, ale velmi složitými piktogramy. Pokud uznáme tezi Pata Delgada za pravdivou, měli bychom usuzovat, že všechny složité obrazce ve Wylatowě, které zde byly v naprosté převaze, nereprezentují originální fenomén, ale jsou dílem člověka.

Výše uvedená teze je v rozporu s názorem mnoha výzkumníků wylatowského fenoménu.  Abychom se mohli pokusit ověřit její věrohodnost, je třeba se seznámit s nejčastěji zdůrazňovanými argumenty pro autenticitu wylatowských piktogramů. 

4.2.1 Geometrická složitost piktogramů a elegance jejich vytvoření vylučuje možnost vytvoření člověkem při použití prkna

Byl to jeden z prvních argumentů na podporu autentičnosti piktogramů a těžko sę tomu divit. Podobně reagovali lidé v Anglii, když tento jev byl v počáteční fázi. Dokonce ne nejlépe zohýbané obilí bylo něčím nezvyklým, byl to nový jev, který nebylo možné s ničím porovnat. Kdysi jsem udělal drobný pokus a ukázal anglickým zastáncům piktogramů fotografie wylatowských znaků z roku 2000. Jejich názor byl jednoznačný: Máme co dělat s nepovedenými napodobeninami. Jejich verdikt vyplýval z toho, že byli zvyklí na pečlivé položení obilí a jemnějších tvarů anglických piktogramů. Je tedy nutné počítat s tím že takováto hodnocení jsou vždy subjektivní.

O tom, že ohnutí obilí není až tak těžké, jak se to zdá teoreticky, přesvědčoval článek Adama Piekuta „Rezultaty "preparowania" piktogramu zbożowego” (1), který popisuje jeho vlastní experiment, jenž spočíval ve vytvoření dvou okrouhlých obrazců. Přes naprostý nedostatek zkušeností, bez pomocníků a mizerných pomůcek pomocí obyčejmého prkna se mu povedlo vytvořit dvě kola o průměru devět a dvanáct metrů za hodinu a čtvrt, přičemž uložení obilí bylo celkem slušné. 

O tom, že cropmakeři nejsou jen anglická specialita, jsme se mohli přesvědčit v roce 2006. Na stránkách nadace Nautilus byl zveřejněn rozhovor se skupinou „Deskarze”, která přinesla důkazy o vytvoření nejsložitějšího piktogramu uplynulého roku z Mąkowarska. Je třeba se zmínit o tom, že i když geometrická složitost jejich piktogramu budila respekt, kvalita uložení obilí byla spíše přáním a lišila se od uložení charakteristického pro walatowské piktogramy. „Deskarze” ujišťovali, že se vyhýbají Wylatowu, aby nerušili tam probíhající výzkumy. To ovšem neznamená, že další skupiny cropmakerů tuto zásadu dodržují.

Charakteristickým znakem, který je třeba brát v úvahu, je to, že v části wylatowských piktogramů (například v tzv. „rozetě” objevené 7. července 2003) se hlavní osa shoduje s jednou z technologických stezek. To je argument, který spíše hovoří pro vytvoření piktogramů cropmakery. Lidé vytvářející kruhy musí to dělat tak, aby nezanechali v obilí stopy. Na začátku tvorby piktogramu se proto snaží využít  technologické stezky. 

Tuto úlohu dokonale popisuje (s odvoláním na příklady třech wylatowských piktogramů) článek Miłosława Olejnika „Analiza geometryczna możliwości wykonania piktogramów” (2).

Autor na příkladu nejkrásnějšího wylatowského piktogramu ukazuje, že dokonce v útvaru, který není orientován souhlasně s technologickými cestičkami, je možné najít známky naznačující jeho vytvoření cropmakery. Rekonstrukce dalších etap geometrické konstrukce proto prokazuje, že střed prvního kruhu vychází přesně doprostřed technologické cestičky, na niž jsou cropmakeři na začátku odkázáni. Hypotetická neznámá síla by těžko byla svázána takovými omezeními. Jak naznačuje autor sám, tuto argumentaci nemůžeme brát jako důkaz práce cropmakerů. Podle mého pocitu je to ale jistě přitěžující okolnost ve prospěch této teze.

4.2.2 Přítomnost mnoha pozorovatelů na místě znemožňuje cropmakerům vytvářet piktogramy, aniž by zůstali nepovšimnuti

Pokud přemýšlíme o tomto argumentu, je nutno hlavně připomenout průběh operace „Blackbird” pod vedením Colina Andrewse. Přes použití většího počtu kamer než ve Wylatowě a účasti množství pozorovatelů se cropmakerům podařilo vytvořit piktogram na hlídaném místě. Jak přiznávají členové anglické skupiny „circlemakers”, je pro ně výjimečnou výzvou vytvořit piktogram právě na místě, které je velmi sledované zastánci tohoto jevu. 

Jestli k podobné situaci došlo ve Wylatowě není známo, je možné pouze teoretizovat. Aby mohli vytvořit piktogram na střeženém místě, mohli cropmakeři podstrčit svého informátora, který působil ve skupině dohlížející na místo nebo pocházel z místních obyvatel. Cropmakeři mohli zjistit, v jakých hodinách se snižuje aktivita hlídačů (obecně je nejvyšší po setmění a pomalu klesá). Možná pro své akce využili dobu kolem třetí a čtvrté hodiny v noci. Je třeba mít na paměti také to, že wylatowské piktogramy měly poměrně nevelkou plochu (oproti piktogramu z roku 2005) a čas pro jejich zhotovení mohl být kratší než hodina. Pro porovnání – angličtí cropmakeři pod dozorem kamer vytvořili rozlehlé a komplikované piktogramy během čtyř až pěti hodin.

4.2.3 I kdyby bylo možné, že  piktogramy tvoří lidé, není žádný rozumný cíl, který by vykompenzoval námahu a riziko s takovou akcí spjaté

Problém s takovým způsobem uvažování je založen na chybném předpokladu, že všichni lidé mají stejnou motivaci. Je třeba mít na paměti, že lidská povaha je velmi složitá. Lidé se neřídí vždy jenom logikou a neomezují svoji činnost na to, co má praktický a měřitelný efekt. Otázka na motivaci cropmakerů je jednou z nejdůležitějších pro porozumění fenomenu kruhů v obilí. Vstupní úvahou je otočení prvotní otázky: Jaký rozumný cíl sledují zastánci kruhů když tráví svůj volný čas na wylatowských polích? Zajisté je těžké to vysvětlit v kategoriích logiky nebo efektivní činnosti. To není nic divného, protože jev piktogramů se týká zcela jiných oblastí, jak se pokusím vysvětlit v následujícím odstavci.

4.2.4 Na snímcích pořízených na polích jsou vidět orbs, které nejsou vidět prostým okem, což potvrzuje přítomnost neznámé síly

Snímky s orbs získaly na popularitě v roce 2003. Dost rychle se ovšem dočkaly racionálního vysvětlení. Takovéto efekty vyvolávají nejčastěji bleskem nasvícené částečky prachu nebo kapky deště nacházející se v blízkosti objektivu. Velmi přesně to vysvětluje Rafał Modrzejewski v článcích „Fenomén kul w fotografii” (fenomén koulí ve fotografii) (3)  a „Błędy w fotografii – aparaty cyfrowe a kule” (Chyby ve fotografii – digitální fotoaparáty a koule) (4).

Někteří lidé ovšem mají zato, že takovýmto způsobem se dá vysvětlit pouze část snímků, na ostatních je vidět tajemnou formu energie, orbs. Pokud tomu opravdu je tak, potom musí existovat nějaké jasné pravidlo, které odliší nasvícený prach od orbs. Doposud ovšem nikdo takovéto pravidlo nevyslovil. Ve článku „Kule - fakty, mity i niewiadome” (Koule – fakta, mýty a tajemno) (5) jsem upozorňoval na to, že všechny zdánlivé orbs se vždy nacházejí v popředí. Nikdy nejsou ani částečně překryté jinými objekty na snímku (lidé, stromy, budovy), což svědčí o tom, že jejich zdroj je blízko objektivu. Potvrzuje to tedy racionální vysvětlení o částečkách prachu.

Ovšem i kdybychom jakkoliv nevysvětlovali zdroj těchto efektů na snímcích, bezesporu je otázkou to, že se objevují bez ohledu na místo a okolnosti. Pořízení takových snímků v piktogramu tedy nemůže být argumentem prokazujícím jeho autentičnost.

4.2.5 Početná pozorování světelných koulí (tzv. BoL – z angl. ball of lights) potvrzují, že za piktogramy stojí neznámá síla a vylučuje činnost vtipálků

Nejprve bude dobře si připomenout, že část pozorování světelných anomálií může být způsobena špatnou interpretací přírodních jevů. Takováto pozorování se odehrávají obecně v noci, na polích (kde nejsou záchatné body) a navíc ve specifické atmosféře panující ve Wylatowě. Potom není problém vidět to, co chceme vidět. 

O tom jsem se přesvědčil během krátké návštěvy ve Wylatowě v roce 2006. Při procházce polní cestou v okolí vzniku piktogramu v roce 2005 jsem si všiml auta se zhasnutými světly. Po chvíli z něho vystoupil muž a povídal mi, že se na tomto neobvyklém místě zastavil, aby se podíval na hvězdy. Jeho verze mě ne zcela přesvědčila a uvažoval jsem, zda to není auto, které na pole přivezlo cropmakery. Abych nevzbudil podezření, vrátil jsem se směrem k základně, ale po chvíli jsem se do těch míst vrátil. V jedné chvíli jsem slyšel zřetelné šustění obilí. Popošel jsem ještě o sto metrů a šustění bylo stále blíže. Přikrčil jsem se na polní cestě, abych nebyl nápadný a soustředil se na pečlivé naslouchání. Něco určitě ohýbalo obilí a podle směru jsem interpretoval tvar kruhu (slyšel jsem šustění blízko mě, potom stále dále a opět blíž), Po dvou hodinách čekání začalo trochu svítat a zkoušel jsem nejen uslyšet, ale i uvidět cropmakery. Po soustředěném sledování jsem rozeznal tři postavy. Na chvíli jsem se vrátil na základnu a následně se vrátil na místo události spolu s kolegou, který lépe znal ta místa. Již cestou na základě mého popisu pojal podezření, že má pozorování byla chybná. Mezitím se natolik rozjasnilo, že na místě domnělého piktogramu jsem jasně viděl rozstřikovač, který zavlažoval obilí kruhovým pohybem a způsoboval ten šum obilí a tři postavy, které jsem rozeznal se ukázaly být nějakými keříky.

Tuto historku připojuji proto, že to je skvělá ilustrace toho, jak hodně mohou klamat smysly, zrak i sluch a v zásadě náš mozek, který interpretuje přijaté informace způsobem zcela subjektivním pod vlivem našeho přesvědčení, víry a očekávání. V mém případě ovlivnilo chybné pozorování setkání s podezřelým autem a také jistě internetové diskuse vedené v té době s cropmakery. Zcela jistě mohla být takto ovlivněna některá pozorování jiných lidí, připravených například pozorovat tajemná světla, díky jejich očekávání a specifické atmosféře panující ve Wylatowě.

Jistě by bylo bezdůvodným zjednodušením vysvětlování všech světelných anomálií tímto způsobem. Ve Wylatowě docházelo mnohonásobně ke skupinovému pozorování světelných koulí a jedu z nich podrobně popisoval „Nieznany Świat”. V takových případech je riziko chybného výkladu menší než v případě pozorování jednotlivým svědkem. Také fakt, že pozorování prováděli lidé seznámení s místem jim dodává na věrohodnosti. 

Světelné anomálie viděné ve Wylatowě nejsou koneckonců ničím výjimečným. Podobná pozorování jsou známa z Anglie, nejen od příznivců jevu ale i cropmakerů v době vytváření piktogramů a s nimi spolupracujících novinářů. Otevřenou záležitostí zůstává ovšem to, jestli takováto pozorování jsou obecně spjata se vznikem piktogramů. Možná, že jsou pouze důsledkem toho, že v těchto místech mnoho lidí provádí celonoční pozorování. Neidentifikovatelné koule světlajsou přece pravidelně viděny a zkoumány v Hessdalenu bez spojení s obrazci v obilí. Je dobře rovněž pamatovat na to, že dvojice známých anglických výzkumníků Colin Andrews a Pat Delgado ujišťovali, že podobné podivné jevy se objevují i v piktogramech, které naprosto určitě, podle jejich svědectví, vytvořili cropmakeři. 

4.2.6 Nancy Talbott z BLT Research potvrdila při návštěvě ve Wylatowě autenticitu většiny piktogramů vzniklých v roce 2003

Nancy Talbott začala zkoumat wylatowské piktogramy 18 července 2003. Provedla posouzení tří znaků za použití metod založených na porovnání obilí zevnitř formace s kontrolní zkouškou obilí polehlého vedle formace. Výsledky byly následující: 

Piktogram z 26. června je autentický, tzv. sněhuláček ze 7. července byl vytvořen lidmi. Nejzvláštnější posudek se týká znaku objeveného 6. července, který byl podle Nancy Talbott  autentický, ale jen částečně. Autentickou byla uznána tzv. rozeta, hlavní prvek piktogramu, a ji doprovázející kolo mělo být vytvořené lidmi. Z toho by vyplývalo, že nejprve v důsledku působení neznámé síly vznikl autentický piktogram, ale než ho objevili patrolující výzkumníci, stihli se na místě ještě objevit cropmakeři a k originálnímu tvaru přidali ještě sousedící kolo. Takový souběh událostí se zdá být docela zvláštní.

V tuto chvíli by bylo dobré probrat metody analýzy používané Nancy Talbott. Především všechny výzkumy byly provedeny na místě a ne v laboratoři. Opíraly se o porovnání délky kolínek obilí v piktogramech v porovnání do kontrolního vzorku obilí vedle piktogramu a rovněž o hledání anomálií jako stébel obilí ohnutých v kolénku, zduřelá kolínka a přítomnost charakteristických dírek v nich.

Co se týče o zkoumání délek kolínek obilí v piktogramu a jejich porovnání s kontrolním vzorkem, má smysl při splnění dvou podmínek:

- výzkum je proveden velmi rychle po vzniku piktogramu, kdy ještě nezačnou probíhat přírodní pochody gravitropismu a fototropismu, které způsobují ohnutí a prodloužení kolínek obilí,

- pro analýzu je sebráno mnoho náhodných údajů, stejně v piktogramu jako v kontrolním prostoru, nutné je také provedení odpovídající statistické analýzy.

První podmínka zcela jistě nebyla splněna, zvláště pokud jde o piktogram nalezený 26 června. 

Nancy Talbott ho zkoumala tři týdny od jeho vzniku a tedy v době, kdy procesy fototropismu i gravitropismu probíhaly již takovou dobu, že došlo k ohnutí a prodloužení kolínek přirozeným způsobem. S jistotou nebyla splněna také druhá podmínka, protože Nancy Talbott pravděpodobně nikdy neprovedla statistickou analýzu (není ve zprávě z Wylatowa umístěné na stránce BLT Research), která by opravňovala k vynášení jakýchkoli závěrů.

Také nález zduřelých kolínek s charakteristickými dírkami nedokazuje autenticitu piktogramu, tím spíše, že se týká jen jednotlivých klasů. Touto problematikou se zabýval Adam Piekut v článku „Deformacje i uszkodzenia roślin- przyczyny” (Deformace a poškození rostlin – příčiny) (6). 

Shrneme-li, potom výzkumy provedené v Polsku po takové době od vytvoření piktogramu nemohly přinést žádné seriózní výsledky a v rozporu s předchozími výsledky prezentovanými na stránkách BLT Research. Úměrně času, který uplyne od vzniku piktogramu má na prodloužení kolínek stále věší vliv proces gravitropie a fototropie. Abychom pochopili tuto nespojitost v činnosti BLT Research, musíme uvážit, že W.C. Levengood tuto organizaci již dříve opustil. I když se jeho práce setkaly s kritikou stejnou měrou ze strany výzkumníků kruhů jakož i skeptiků, měly ovšem charakter vědeckých prací a mohly se stát předmětem věcné diskuse. Bohužel to nelze říci o výzkumech provedených v Polsku. 

4.2.7 Výzkumy Jerzego Szymańskiego a Adama Piekuta vylučují možnost provedení piktogramů lidmi

Výše uvedený argument je podle mě přehnaný. Výsledky prací obou výzkumníků neopravňují k vynášení takovýchto soudů.

V roce 2004 dr. Szymański rozmístil na wylatowských polích tzv. čidla UFO, která sám sestrojil a výsledky svých výzkumů zveřejnil ve článku „Czujniki elektromagnetyczne w badaniu fenomenu piktogramów w Wylatowie w 2004 roku” (Elektromagnetická čidla při výzkumu fenoménu piktogramů ve Wylatově v roce 2004) (7).

Zde je, co autor píše na téma záznamů z čidel: 

„Čidlo 15 zaznamenalo silné radiové záření (rozsvítila se v něm zabudovaná miniaturní zářivka). V mnoha jiných čidlech zůstaly výrazné stopy působení ionizujícího záření. Pravděpodobně šlo o tzv. měkké rentgenové záření. Stopy na filmech a fotopapírech zůstaly rovněž v několika čidlech značně vzdálených od pole s piktogramem.”

nebo

„Čidla použitá v roce 2004 neumožňovala určit dobu, kdy zachycený jev nastal.”

Čidla dr. Szymańského zachytila ovšem přítomnost záření nejen na poli s piktogramem, přičemž čas zachycení není znám.

Terénní výzkum má tu nevýhodu, že je těžké zjistit všechny činitele, které mají na výsledek sledování vliv. Nemáme tedy jistotu, že to, co čidla zachytila, bylo důsledkem procesu tvorby piktogramů neznámou silou. Záznamy čidel umístěných mimo pole s kruhy spíše svědčí o tom, že příčiny je třeba hledat v jiném jevu.

Roku 2005 se dr. Szymański rozhodl průběžně zaznamenávat změny magnetického pole, radiových vln, ionizačního a rentgenového záření. Ve zprávě „Wylatowo 2005 – coraz więcej pytań" (Wylatowo 2005 – stále více otázek) (8), autor popisuje několik zaznamenaných anomálií: zmizení přirozeného záření pozadí, magnetické a rádiové rušení. Současně však dr. Szymański přiznává, že:

„24. července nad ránem vznikl dvěstěpadesát metrů od základny ohromný piktogram o rozloze  2650 m2, ale záznamy neukázaly v té době žádné anomálie.”

A tak nelze s jistotou říci, že anomálie zachycené aparaturou dr. Szymańského mají něco společného s procesem tvorby piktogramů hypotetickou neznámou silou.

Co se týče výzkumů Adama Piekuta, soustředily se na zkoumání délky klasů, výšky rostlin a také velikosti, objemu, hustotě a hmotnosti semen vymlácených z obilí sebraného v piktogramech v roce 2003 a jejich porovnáním s kontrolním vzorkem.

Výsledky těchto výzkumů nejsou ovšem ve vztahu k wylatowským piktogramům nijak jednoznačné. I když skutečně existují rozdíly statisticky prokázané mezi vzorky z piktogramu a kontrolními, nejsou velké a nevykazují jednotný charakter (např. v jednom případě bylo zjištěno zvětšení šířky klasu, v jiném naopak zmenšení a v dalším je klas beze změn). Také v případě těchto výzkumů nelze vyvodit, který z mnoha možných jevů může mít vliv na výsledky. Možná, že sám fakt polehnutí obilí bez závislosti na způsobu stlačení měl nějaký vliv na semenný materiál.

4.2.8 Formace 30 kol z roku 2004 vznikla v záběru kamer a v momentě jejich vytváření kamera zachytila neidentifikovaný silný záblesk světla 

Tato událost se stala 10. července 2004. Ve 2:40 hod poslední hlídka složená z členů CBUFOiZA osvětlovala pole, na kterém byly později objeveny kruhy v obilí. Ve 2:44 kamery zaznamenaly tři zhruba dvousekundové záblesky světla a ve 3:00 byl již na kameře vidět okraj jednoho kruhu. 

I když tato událost možná potvrzuje, že jsme měli co do činění s originálním fenoménem, tím spíše, že podle nejznámějších anglických výzkumníků za ně pokládáme jen nejjednodušší znaky ve tvaru kola, také v tomto případě ovšem chybí 100% důkazů a můžeme napsat konkurenční scénář s účastí cropmakerů.

I když existuje pouze dvacetiminutová mezera mezi hlídkou CBUFOiZA, která neviděla nic podezřelého a chvílí, kdy se na kamerách ukázal obrys jednoho z kruhů, neznamená to, že cropmakeři měli pouze dvacet minut na tvorbu třiceti kruhových symbolů. Pokud byli před tím na základně a analyzovali záběr kamer a způsob hlídkování, mohli začít vyznačovat kruhy od místa nejblíže základně a v 3:00 už mohli být ve stádiu vytváření vzdálenějších kruhů položených mimo záběr kamer. Celá situace mohla připomínat dříve popsanou operaci Blackbird v Anglii, kde cropmakerům se povedlo vyznačit piktogram v monitorovaném prostoru. A pokud jde o záblesky světla, také zde mohou mít přirozené příčiny. Například mohlo jít o domluvený signál označující počátek akce pokládání obilí osobou sledující pohyby hlídky v základně.

Samozřejmě tyto úvahy mají charakter čisté spekulace. Jejich cílem je uvědomit si, že pokud chybějí jasné důkazy na původ kruhů z roku 2004, je možné tvořit různé scénáře, kdo a jak je vytvořil. 

Shrnuto: Doposud se nepodařilo zjistit původ wylatowských piktogramů. Nejobecnější argumenty pro jejich autenticitu jsou buď chybné (jako výzkumy Nancy Talbott) nebo se opírají o nedostatečně silné argumenty, které je možné zpochybnit. Je ovšem nutné uznat, že nejsou evidentní důkazy proti a zdá se, že by je mohli dodat pouze cropmakeři, jako v případě piktogramů v Makovarsku.  

Jestli se potvrdí teze anglického výzkumníka Pata Delgada o tom, že všechny složité piktogramy jsou lidským dílem, také pro Wylatow, to zatím zůstává kvůli nedostatku důkazů otevřenou otázkou. 

Odkazy

(1) Piekut, Adam: Rezultaty "preparowania" piktogramu zbożowego. Wylatowo. Internet: http://wylatowo.pl/news.php?art=322&dzial=Piktogramy

(2) Olejnik, Miłosław: Analiza geometryczna możliwości wykonania piktogramów. Wylatowo. Internet: http://wylatowo.pl/news.php?art=254&dzial=Piktogramy

(3) Rafał Modrzejewski: Fenomén kul w fotografii. Nautylus. Internet: http://nautilus.org.pl/article.php?articlesid=179

(4) Rafał Modrzejewski: Błędy w fotografii – aparaty cyfrowe a kule. Nautylus. Internet: http://nautilus.org.pl/article.php?articlesid=180

(5) Lebek, B.: Kule - fakty, mity i niewiadome. Wylatowo. Internet: http://wylatowo.pl/news.php?art=302&dzial=Piktogramy

(6) Piekut, Adam: Deformacje i uszkodzenia roślin- przyczyny. Wylatowo, Internet: http://wylatowo.pl/news.php?art=336&dzial=Piktogramy

(7) Szymański, R.: Czujniki elektromagnetyczne w badaniu fenomenu piktogramów w Wylatowie w 2004 roku. Wylatowo. Internet: http://wylatowo.pl/news.php?dzial=Badania&art=186

(8) Szymański, R.: Wylatowo 2005 – coraz więcej pytań. Wylatowo. Internet: http://wylatowo.pl/news.php?dzial=Badania&art=334

Z časopisu: ZAZ 3/2008

Pokračování

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 976