Fenomén kruhů v obilí je považován za nejzvláštnější tajemství XX. století spojené s výzkumem „tajemna”.

* 3.2.3 Film z Oliver’s Castle * 3.2.4 Zvláštní okolnosti vzniku „Julia Set” * 3.2.5 Energie zjišťovaná proutkaři * 3.2.6 Analýza geometrie piktogramů  

3.2.3 Film z Oliver’s Castle

Po nepodařených Andrewsových zkouškách mnoho zastánců kruhy výrazně zakolísalo v přesvědčení, že za tímto jevem se skrývá něco více než vtipálci. Roku 1996 spatřilo světlo světa video, které vypadalo, že navždy umlčí všechny skeptiky a vrátí víru v tajemný původ kruhů těm, kdo ji ztratili. Tento senzační materiál byl nahrán z pahorku Oliver’s Castle člověkem, který se představil jako John Weyleigh. Krátký filmový materiál představoval světelné koule, které se pohybovaly za obilím a ohýbaly ho do piktogramu. Zachycená scéna odpovídala ústně předávaným zprávám o očitém pozorování údajných svědků vzniku kruhů v obilí, kterým doposud nikdo nedůvěřoval s ohledem na nedostatek důkazů.

Filmový materiál byl předveden vědcům ten samý den, kdy byl objeven piktogram, což dlouhou dobu znamenalo základní argument autenticity nahrávky. Experti na zvláštní efekty odhadovali, že i když může být film podvrh, čas potřebný k jeho zhotovení znemožňuje jeho předvedení v ten samý den, ve kterém byl objeven piktogram.

Bohužel i v tomto případě nebyla doceněna lidská tvořivost. Detailní vyšetřování vedené současně Colinem Andrewsem a Peterem Sorensenem vedly ke zpochybnění záhady a najití tvůrce materiálu, který se v určité chvíli propadl do země. Byl identifikován jako pracovník studia First Cut, které se specializovalo na speciální video efekty. Pachatel se nakonec přiznal k mystifikaci a Rob Irwing v knize „The Field Guide” doplnil rekonstrukci událostí o verzi cropmakerů, kteří se této mystifikace zúčastnili a vytvořili piktogram odpovídající zvláštním efektům dodaných do studia.

Podrobnější informace na téma popisovaných událostí lze najít ve článku Historie slavného filmu „Olivers Castle”. (1)

3.2.4 Zvláštní okolnosti vzniku „Julia Set”

Protože neexistují žádné věrohodné materiály, které by zachytily moment vzniku piktogramu, odvolávali se autoři knížek na téma vzniku kruhů v obilí často na okolnosti vzniku piktogramu „Julia Set”, které měly jednoznačně vyloučit možnost jejich vytvoření cropmakery. Předpokládá se, že tento piktogram jako jeden z mála vznikl ve den a ne v noci. Jednomu z výzkumníků se přihlásil svědek, který prohlašoval, že když přelétal malým letadlem jako pasažér nad místem vzniku piktogramu, nevšiml si ničeho zvláštního. O čtyřicet minut později jel kolem téhož místa autem a vedle dálnice uviděl komplikovaný znak v obilí. Také hlídači zaměstnaní v prostoru Stonehenge na druhé straně dálnice ani řidiči, kteří tudy během dne projížděli, si ničeho podezřelého nevšimli. Piktogram byl objeven nenadále ve večerních hodinách.

Také v tomto případě narůstají pochyby, jejichž stopy lze najít na oficiálních internetových stránkách věnovaných kruhům v obilí. Zvláště ostrá debata na téma okolností nálezu tohoto piktogramu byla na fóru na stránce. (2) 

Průzkum uspořádání terénu a verifikace některých faktů se zdrojem způsobily, že historie objevu tohoto znaku už není tak zřetelná. Zda opravdu vznikl v čase kratším než 40 minut, to je otázka do diskuse. Je dobře dodat, že podle známého výzkumníka Paula Vigaye, který byl mezi prvními na místě události, piktogram vypadal zblízka mnohem hůře, než když byl pozorován na leteckých snímcích. Podle něho byl tento znak dílem cropmakerů. Místní představitel Rod Dickinson nakonec přiznal v jedné z výpovědí, že zná lidi, kteří ten symbol vytvořili a že to udělali během předchozí noci. Znak nebyl objeven po celý den až do večera. Jak to bylo ve skutečnosti, to je těžké jednoznačně rozhodnout. Je ovšem dobře  vědět o tom, že názory badatelů kruhů v obilí jsou v tomto případě nejednoznačné.

3.2.5 Energie zjišťovaná proutkaři

Po léta oblíbená metoda odlišení piktogramů „autentických“ (stvořených neznámou silou) od piktogramů vytvořených člověkem je použití virgule nebo vahadla. Proutkaři cítí v některých piktogramech velmi silnou energii a to považují za důkaz „autenticity“ znaku. Metody těchto měření se mezi sebou liší, někteří proutkaři provádějí měření pouze na místě piktogramu, jiní tvrdí, že jim k tomu stačí jenom snímek piktogramu.

Je zajímavé, že cropmakeři ze skupiny „circlemakers” na své internetové straně svým následovníkům radí, aby použili virgule a orientovali piktogram podle tzv. „ley lines”. Tím se má dosáhnout dobrého pocitu lidí, kteří piktogram navštěvují a rovněž pozitivního ověření autenticity proutkaři. Je možné se také ptát, jestli energie, kterou proutkaři zjišťují uvnitř kruhů v obilí, je skutečně následkem působení neznámé síly (nejčastěji se tvoří hypotézy o mimozemské inteligenci) nebo následkem samotné geometrie znaku a jeho pozice s ohledem na hypotetické „ley lines”. (3) 

Mnoho lidí také hlásí zásadní pochybnosti, že samo měření energie použitím virgule není objektivní metodou a proto není možné na jeho základě verifikovat autenticitu piktogramů. 

3.2.6 Analýza geometrie piktogramů

Dalším polem výzkumu piktogramů je analýza jejich geometrie. Někteří lidé nacházeli v piktogramech tzv. zlatý řez (je představován číslem  = 1,618, které je v přírodě všudypřítomné) a další skrytá čísla (souvisící se vzdálenostmi ve sluneční soustavě, s biblickými událostmi apod.). Podle autorů těchto prací informace takto mistrně zakódované do piktogramů vylučují, aby je vytvořili vtipálci. Existují ovšem nejméně dva způsoby vysvětlení těchto zajisté nezvyklých objevů.

Rob Irving v knize „The Field Guide” podává příklad geometrické analýzy provedené Johnem Mitchellem na piktogramu Barbury Castle, která byla prezentována na konferenci v Glastonbury roku 1991. Mitchell pomocí analýzy rozměrů piktogramu objevil v něm skrytá čísla a symbolické významy. Celý výklad zněl přesvědčivě, ale jak uvádí Irwing, chyba byla v tom, že pro výzkum použité rozměry nebyly přesné, čímž všechny závěry z nich odvozené ztrácejí na věrohodnosti a budí podezření z úmyslného přizpůsobení rozměrů dříve přijaté teorie. Samozřejmě nelze automaticky předpokládat, že všechny analýzy podobného typu vycházely z nepřesných rozměrů. Cropmakeři při hledání inspirace pro své projekty studovali literaturu o geometrii a některé konstrukce opírali na Fibonaccieho rovnici. Můžeme na tomto místě zmínit například  „pouštní piktogram“, který vznikl v poušti jihovýchodního Oregonu a perfektně zobrazoval geometricky složitou hindskou mandalu Sri Yantra. Ukázalo se, že jejím autorem byl nekonvenční umělec Bill Witherspoon, který dokázal, že i při použití nejjednodušších pomůcek je člověk schopen věcí na první pohled a podle zdání expertů nemožných. Velmi podrobné informace na toto téma je možné najít ve článku. (4) 

ZAZ 1/2008

Odkazy

(1) Historia słynnego filmu „Olivers Castle”. Internet: http://wylatowo.pl/news.php?art=298&dzial=Piktogramy

(2) Crop Circle Connector. Internet: http://www.cropcircleconnector.com 

(3) (-r-): Co se stalo s učením o ley lines. ZaZ, 8.10.2014. Internet: http://www.zahadyazajimavosti.cz/index.php/esoterika/86-co-se-stalo-s-uenim-o-ley-lines 

(4)  Symbolika piktogramów. Wylatowo. Internet: http://wylatowo.pl/news.php?art=346&dzial=Piktogramy 

Pokračování

Z polského materiálu: LEBEK, Bogusław: „Kregi zbożowe – fenomén poza logiką”

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 409