Fenomén kruhů v obilí je považován za nejzvláštnější tajemství XX. století spojené s výzkumem „tajemna”.

* 3.1.4 Meteoritický prach   

 

 

 

3.1.4 Meteoritický prach aneb žert R. Irvinga

Z Levengoodových zpráv byla  nejnáročnější na představivost ta, která se týkala zjištění meteoritického prachu v kruhu v obilí v Cherhill (jak bylo popsáno výše). Za se zdála potvrzovat hypotéz, že za vznik kruhů v obilí je odpovědný vír atmosférické plazmy. Zlomový Levengoodův objev byl rozporován již o rok později. Jeden z nejvíce známých cropmakerů Rob Irving prý prohlásil, že to on vytvořil formaci v Cherhill a také rozsypal na vybraných místech tohoto kruhu železné piliny. Na podzim v Londýně Irving představil lahve pocházející z chemické laboratoře Univerzity v Oxfordu, které mu poslal jeho známý. Irving navrhl obsah láhve porovnat se sklem nalezeným v piktogramu v Cherhill. V roce 1995 napsal otevřený dopis Levengoodovi z BLT Research navrhoval  provádět opětovná zkoumání prostřednictvím nezávislých institucí. Výzva zůstala bez ovšem odpovědi (kromě výzvy známého badatele Montague Keena, aby byla brána vážně).

V roce 1999 se o celé věci dozvěděl další vědec, Rodney Ashby a rozhodl se sám odhalit podstatu podivného náletu v kruhu v Cherhill. Ihned po obdržení vzorků začal s analýzami a v roce 2001 publikoval svou první zprávu na toto téma. Od samého počátku si Ashby byl vědom prohlášení Roba Irvinga. Ale již po předběžné analýze vzorků vědec vyloučil, že jím zkoumané sklo mohlo vzniknout z rozsypaných železných  pilin a vzhledem k tomu označil oznámení cropmakera za nepravdivé. Zároveň ovšem Ashby zpochybnil Levengoodův názor, že jím zkoumaný vzorek vznikl z roztaveného meteoritického prachu.

Nedlouho po publikování zprávy vědec navázal korespondenci s údajným tvůrcem piktogramu  Robem Irvingem. Díky ní Ashby dostal k výzkumu obsah lahví z chemické laboratoře. Nakonec se ukázalo, že to, co Irving mylně nazýval železnými pilinami, byl ve skutečnosti železný prach. To, co pro laika nemělo velký význam, pro vědce byl podstatný rozdíl. Ve světle nového zjištění Rodney Ashby provedl novou analýzu, nakonec se rozhodl pro verzi představenou Irvingem. Podrobnosti této analýzy je možné nalézt na stránce (1). Je tam např. snímek, představující lahve s železným prachem. Přiložený formulář poštovní potvrzuje datum jejího zaslání a také adresu odesílatele a příjemce.

Abychom porozuměli, jak vzniklo sklo, je třeba znát okolnosti jeho nálezu, o kterých se nezmiňovala práce Levengooda. K podivnému závěru došla dvojice badatelů Peter Sorensen a Busty Tylor. V době pochůzky po polích si všimli odlišného povrchu pole po skoseném obilí. Vypadalo to jako pozůstatky kruhu. Vědci si všimli, že jak na zemi, tak i na zbytcích polehlých klasů se nacházel zvláštní hnědý nálet. Vlastník pole jim řekl, že před vznikem obrazce v obilí silně pršelo. Potvrdil rovněž, že divný povlak  zpozoroval teprve v době žní a nedokázal nalézt žádné smysluplné vysvětlení takového jevu.

Ashby v opravě ke své práci vysvětlil, že železný prach rozsypaný Irvingem nejprve podlehl korozi vlivem deště, a později byl vtlačen do rostlin kombajnem pracujícím na poli. Potvrzením toho, že formace, ve které byl nalezen zvláštní nálet, byla opravdu dílem Irvinga byl snímek (schéma formace viditelné z cesty) který cropmakera dodal. Vzhledem k tomu, že kruh byl nalezen až po pokosení obilí, to byl důvod, že Irving byl na tom místě ještě před ohlášením celé věci.

Odkaz

(1) The H-Glaze Explained. Internet Archive: http://web.archive.org/web/20060813102926/http://www.xstreamscience.org/H_Glaze/H_Glaze_0.htm 

Pokračování

Z polského materiálu: LEBEK, Bogusław: „Kregi zbożowe – fenomén poza logiką”

 

***

 

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 402