W.C. LewengoodFenomén kruhů v obilí je považován za nejzvláštnější tajemství XX. století spojené s výzkumem „tajemna”. 

* 3. Výzkum kruhů v obilí 1. Vědecké výzkumy 

 

3. Výzkum kruhů v obilí

Pozornost věnovaná médii kruhům v obilí přitáhla mnoho lidí, kteří se rozhodli zkoumat tento jev na vlastní pěst. Většina snila o tom, že se stane očitými svědky chvíle vzniku piktogramu. Anglická pole v místech obvyklého výskytu kruhů v obilí navštěvovaly stále větší skupiny nadšenců tohoto jevu. Také bylo zkoušeno nasazení kamer s cílem trvalého sledování a zaznamenání těžko zachytitelného jevu. Objevovali se lidé s posláním zadokumentování rozhovorů s očitými svědky, stejně jako vzniku piktogramů a tajemných anomálií provázejících tento jev. Další zkoušeli rozšifrovat vzkaz obsažený v geometrii piktogramů. Také vědci se zapojili do luštění této hádanky. Popularita jevu lákala k debatám nejen nadšence, ale i skeptiky (např. z italské organizace CICAP), kteří se snažili dokázat, že fenomén kruhů má jednoduché racionální vysvětlení.

Výzkumy piktogramů provádělo mnoho lidí, různými metodami. Bohužel nebyly koordinované a často nebyly náležitě zdokumentované. Proto je možné se vážně odvolat jenom na část z nich, hlavně z vědeckých publikací.

3.1 Vědecké výzkumy

Vědecká zkoumáni kruhů v obilí inicioval v 80. letech minulého století Dr. Terence Meaden. Jeho teorii později rozvinul W.C. Levengood z BLT Research. Kritický komentář k Levengoodově práci a také modifikovanou teorii navrhl následně Dr. Eltjo Haselhoff z konkurenční organizace – CCCS. Práce posledně jmenovaných dvou vědců  (dvě Levengoodovy a jedna Haselhoffova) byly publikované na stránkách vědeckého časopisu „Physiologia Plantarium” (1). V mnoha pracích na téma kruhy v obilí se jako hlavní argument zmiňuje, že část piktogramů vzniklo důsledkem složeného jevu s za účasti elektromagnetické energie. Oproti tomu málo známé jsou kritické komentáře k těmto článkům napsané italskými skeptiky z organizace CICAP a názor vydavatele "Physiologia Plantarium” na téma tohoto sporu.

3.1.1 Jsou kruhy v obilí záhadou pro meteorology?

Od samého začátku média (zvláště ty, které jsou považovány za seriózní) preferovaly vědecký komentář jevu kruhů v obilí před tvrzeními ufologů o přistání kosmických lodí (které dominovaly v 60.-80. letech XX století) nebo o výpravách cizích civilizací (počínaje léty 90.)

V osmdesátých letech mnoho novin citovalo Dr. Terence Meadena, který ohlásil, že se mu povedlo vyřešit tajemství kruhů v obilí pomocí poznatků z oboru meteorologie. Takto Meaden uvažoval, že znaky v obilí jsou výsledkem působení vírů elektricky nabitého vzduchu. Je dobře zdůraznit, že vědec, který formuloval tyto myšlenky, nebral vůbec v úvahu možnost vytváření kruhů lidmi, kteří v té době pracovali v úplném utajení. Když se na polích místo jednoho kruhu začalo objevovat více, Meaden zkoušel svoji teorii opravit. Když se však jev začal vyvíjet směrem ke komplikovaným piktogramům, musel vědec vzít na vědomí, že vysvětlení hádanky pomocí meteorologického vysvětlení přestalo přicházet v úvahu.

3.1.2 Teorie atmosferické plazmy W.C. Levengooda

Dalším vědcem, který se ujal luštění tajemství krůhů v obilí, byl W.C. Levengood (obr.1), který společně s Nancy Talbott a Johnem Burkem vytvořil organizaci BLT Research. Výsledky Levengoodových prací jsou dodnes považované za nejsilnější argument toho, že většina piktogramů nemůže být výsledkem mechanického ohýbání obilí pomocí prkna. Levengood byl autorem 2 ze 3 prací na téma tohoto fenoménu, které byly obsaženy ve vědeckém spisu s názvem „Physiologia Plantarium”.

V roce 1994 zmíněný časopis uveřejnil článek W.C. Levengooda pod titulkem „Anatomické anomálie v rostlinách nacházejících se v kruzích v obilí”. Autor v něm popisoval takové anomálie, jako zduřelá kolínka obilí, prodloužení a ohyb kolínek, změny klíčivosti semen sebraných v piktogramu pro kontrolní zkoušku. Levengood tvrdil, že jím zkoumané rostliny vykazují znaky dokazující vliv značného víření vzduchu, ionizace, elektrického a magnetického pole a krátkodobého zvýšení teploty. Vyslovil hypotézu, že tyto efekty jsou způsobeny plazmovým vírem.

Na tomto místě je zapotřebí podat několik vysvětlení přírodních jevů. Plazma je ionizovaný plyn s příslušně vysokou koncentrací nabitých částic ve formě iontů a elektronů. Plazma je silně odpuzována vnějším magnetickým a elektrickým polem. Také je dobrým vodičem elektřiny. Ve stavu plazmy se nachází více než 99% vesmírné hmoty (pokud uvažujeme tu část, která je přístupná lidskému pozorování). V pozemských podmínkách se vyskytuje zřídka. Lze se s ní setkat při atmosferických výbojích, hoření, v elektrickém oblouku nebo ve výbojkách. Zemská atmosférická plazma se objevuje až nad 50 km od hladiny moře, ve vrstvě nazývané ionosféra.

Levengood tvrdil, že vír takovéto atmosférické plazmy je přitahován k povrchu Země a způsobuje jím objevené anomálie.Na formulaci takové hypotézy měly nepochybně vliv výzkumy kruhů v obilí, které se objevily v Cherhill v Anglii roku 1993 (tedy rok před publikováním článku). Podle Levengoodových výzkumů v tkáni některých rostlin bylo vtaveno železité sklo, které bylo složeno z částic meteoritického původu. Popisovaný piktogram vznikl v srpnu v době výskytu roje Perseidů. Jak známo, meteority po vniku do zemské atmosféry shoří a do atmosféry se dostanou pouze jemné čístečky meteoritického prachu. Levengood dále vyvozoval, že takové částice byly strženy plazmovým vírem sestupujícím z horní vrstvy atmosféry působením silného magnetického pole. Částice meteoritického prachu byly staveny mikrovlnami ještě před dopadem plazmového víru na povrch Země. Konečným efektem byl vznik piktogramu a anomálie ve formě meteoritického skla zataveného do rostlinných tkání.

Další Levengoodův článek (spoluautorem byla Nancy Talbott) se objevil roku 1999 pod titulkem „Rozmístění energie ve tvarech v obilí na světě“. Autor v něm dospěl k závěru, že více než 95% tvarů v obilí vzniklo jako důsledek působení víru atmosferické plazmy. Dokazoval také, anomálíí ve formě prodloužení kolínek není možné vysvětlovat na základě fototropismu a gravitropismu. K článku z roku se ozvaly hlasy, že stébla obilí, které byly přitisknuty k zemi se přirozeným způsobem otáčejí ke světlu (využívaje pružnost kolínek), čím dochází k ohnutí a prodloužení kolínek. Levengood se odvolával na experiment s ohýbáním obilí do kruhu pomocí prkna. Jím měřené přírůstky délky kolínek byly okolo 2% denně.

Levengood porovnával malé přírůstky délky kolínek v testovacím kruhu (vytvořeném pomocí prkna) s formacemi, které považoval za autentické. Předmětem jeho analýzy byly jednoduché tři kruhy z Devizes a Susexu (Anglie) a Chechalis (USA) a také složitější spirálová formace z Beckhamptonu. Po třech dnech od objevení se piktogramů prodloužení kolínek v jejich vnitřku oscilovalo mezi 30 a 200%. Vědec vyvozoval, že tak velké změny v žádném případě nemohly být výsledkem přírodních procesů, které probíhají v piktogramech vymačkaných pomocí prkna.

Levengood se tedy neomezil na prosté konstatování, že kolínka obilí v piktogramu jsou značně prodloužena v porovnání do kontrolní zkoušky vedle piktogramu, ale všiml si také závislosti mezi délkou kolínek a vzdáleností od středu útvaru v obilí. Podle jeho měření se délka kolínek postupně zmenšovala od středu ke kraji, v souladu s elektromagnetickou absorpcí energie dle Beer-Lambertova zákona. Tímto Levengood podal ještě silnější argument než v první publikaci, že takové anomálie rostli vylučují jejich ohýbání pomocí prkna.

3.1.3 Model BoL Eltjo Haselhoffa

Poslední studie týkající se kruhů v obilí zveřejněná ve vědeckém časopise vyšla v roce 2001. Jejím autorem byl Eltjo Haselhoff (obr.2) a formálně se jednalo o komentář Levengoodova a Talbottova článku z roku 1999. Ve skutečnosti autor věnoval komentáři pouze první část své studie a ve druhé rozvinul vlastní teorii.

Haselhoff vytkl autorům článku z roku 1999 dvě chyby v analýze dat. Tím dokázal, že model elektromagnetického záření navrhovaný Levengoodem byl nesprávný a nahradil ho vlastním. Dokázal, že ne vír atmosferické plazmy dotýkající se země, ale bodový zdroj záření nacházející se v určité výšce nad polem musel být odpovědný za takový způsob absorpce záření, který vyplýval z analýzy vzorků shromážděných Levengoodem. Haselhoff přijal pro svůj model název BoL (zkratka pro Ball of Ligt – světelná koule). Takové neidentifikovatelné světelné koule byly prý pozorovány v okolí výskytu piktogramů a někteří svědci tvrdili, že právě ony vytvářejí znaky v obilí.

Haselhoff posléze dokázal správnost své teorie v článku umístěném na stránkách organizace, jíž řídil - CCCS (Centre for Crop Circle Studies). Zmínil případ z Holandska, kdy svědek pozoroval kouli, která visela nad polem. Později zde byl nalezen kruh v obilí. Po zanesení odpovídajících dat získaných ze vzorků sebraných v piktogramu do svého modelu BoL spočítal Haselhoff, že kulovitý zdroj záření se nacházel právě v té výšce, kterou udával svědek zachoval svědek. To bylo dalším argumentem pro správnost modelu.

Odkazy 

(1) Physiologia Plantarum. Internet: http://onlinelibrary.wiley.com/journal/10.1111/(ISSN)1399-3054  

Pokračování

Z polského materiálu: LEBEK, Bogusław: „Kregi zbożowe – fenomén poza logiką”

Z časopisu KPUFO Záhady a zajímavosti

 

***

 

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 394