Kdo namaloval obrovské obrazce na Arabském poloostrově od Sýrie po Saúdskou Arábii, kde jsou tisíce geoglyfů?

 

 

 Stovky let o nich neměl svět ani tušení. Podivné obrazce roztroušené v pouštních oblastech Blízkého východu jsou jasně vidět pouze ze vzduchu, ze země připomínají jen nenápadné hromádky kamení.

  První svědectví o  takzvaných geoglyfech pochází z roku 1927, kdy je při náhodném přeletu jordánské pouště spatřil pilot britského letectva, plukovník Percy Maitland.

  Když se pak na záhadné útvary ptal místních beduínů, dozvěděl se, že o nich místní kočovníci vědí už od nepaměti a říkají jim „díla prastarých lidí". Maitland o svém objevu napsal článek do odborného časopisu, ale tím to skončilo.

Vědci si kruhových geoglyfů znovu pořádně všimli až v posledních letech díky rozvoji podrobných satelitních map na internetu. Nyní se je snaží prozkoumat, ale čím více se jim věnují, tím více nezodpovězených otázek vyvstává.

  Obrazce se vyskytují zejména na území Jordánska a Sýrie, ale jsou i na území Saúdské Arábie. Jejich počet není přesně znám, zatím se odhaduje na tisíce. To je víc než v celém údolí Nazca. Připomeňme, že obří kresby na peruánské Nazce – podivná zvířata a rostliny – viděli poprvé piloti v roce 1920. Známými se staly od roku 1947, díky americkému historikovi Paulu Kosokovi (1896-1959), který publikoval sérii fotografií pořízených z ptačí perspektivy.

Jde o malé kamenné pyramidy a tajemné zdi, postavené z kamene, někdy zasahující do obvodu "kol", a někdy se nachází mezi "loukotěmi". Jsou rozptýleny po krajině, bez zjevných známek praktického využití.

Mají nepřeberné množství tvarů od obyčejných kruhů přes útvary, z jejichž středu vyzařují paprsky, až po obdivuhodně symetrické a složité obrazce. Jejich rozměry se pohybují mezi 25 až 70 metry. Některé jsou zcela osamocené, jinde jich jsou stovky pohromadě, navíc uskupených do formací. Kolem některých geoglyfu stojí mohyly, další jsou navršeny po jejich obvodu nebo lemují paprsky uvnitř kruhu.

  Vědci odhadují, že útvary pocházejí z antického období před více než 2000 lety. Kolem kruhů se zatím nepodařilo najít žádné vykopávky, což přesnou dataci značně ztěžuje.

  Odborníci nemají jasno ani v tom, k čemu vlastně obrazce sloužily. Někteří se domnívají, že jde o pozůstatky domů nebo měly označovat místra hrobů a „kola“ měla plnit úlohu jakéhosil plánu hřbitova.

Například v Saudské Arábii byly nalezeny podobné struktury, ale některé z nich jsou obdélníkové, některé kruhy mají jen dva "paprsky", které jsou zaměřeny na východ a západ Slunce.

Na geoglyfech v Jordánsku a Sýrii je však "paprsků" mnoho a nemají, jak se zdá, astronomický účel.

Další je považují za objekty určené pro uctívání bohů nebo spojené s různými astronomickými jevy. Žádná z teorií se ale zatím nepotvrdila. Badatelé se nicméně shodují, že kruhy jsou mnohem rozsáhlejší a záhadnější než jejich slavnější příbuzní na peruánské planině Nazca.